Autor: Jakub Kufčák (POST)

Skupina známá jako Thug Notes, která se do povědomí dostala se svými videi kombinujícími klasickou literaturu s hiphopovou kulturou, se teď vrhla na klasickou filosofii. Jejich novým projektem se tak stala série videí pojmenovaná 8 bitová filosofie, která formou legendárních 8 bitových her vysvětluje základní filosofické koncepty a otázky z děl klasických filosofů. Nejste si jistí, jestli rozumíte Platónově podobenství o jeskyni? Žádný problém, prostě se podívejte jejich video založené na grafice z legendární videohry The Legend of Zelda.

V podobě tři minutových videí samozřejmě nelze vysvětlit vše, Platónovo podobenství o jeskyni navazuje na jeho myšlenky o povaze poznání, bytí, jeho teorii forem a mnoho dalších myšlenek, které popsal v deseti částech svého díla Ústava. Alegorie o jeskyni se objevuje až v sedmé části, ve které Platón rozvýjí myšlenku, že člověk se musí oprostit od chápání světa založeném pouze na smyslovém vnímání, neboť člověk má tendenci smyslově dané považovat za jsoucí. Musí tak být podniknuta cesta od poznání hmotného světa smyslových vjemů do světa nehmotného. Jestliže člověk pochopí rozdíl mezi smyslovostí a duchem, pak ví, že nesmí zůstat v jeskyni, ale že je povinen vynaložit námahu a z jeskyně vyjít. Pak ví, že se nesmí vydávat libovůli svých smyslových sklonů (pudů), ale že je jeho povinností jednat podle rozumu. Lidství důstojné člověka podle Platóna znamená, že duch (rozum) ovládá smyslovost. Shrnutí Platónovy Ústavy lze nalézt např. zde.

 

Zajímá Vás, co tvrdil Friedrich Nietzsche o positivistickém pohledu na vědu, která má vést ke konečné pravdě? Potom je tu pro Vás video založené na grafice z japonské videohry Mega ManStává se věda objektivní hodnotou v bezbožském světě?

Nietzscheho kritika vědeckého poznání, které v jeho době bylo založeno na positivistickém principu, že věda vede k poznání pravdy, není z dnešního pohledu intepretována jednoznačně. Tzv. Nietzscheho studia se nedokáží shodnout (existuje mimojiné i samostatný odborný časopis – The Journal of Nietzsche Studies), zda Nietzsche, který sice positivisty odmítal, svým myšlením stále do této skupiny patří, či zda ho lze již označit za předchůdce post-positivistů. Další ho označují za “perspektivistu.” Věci jsou tak složitější, než se zdají.

 

I v českém postředí známá videohra Contra se stala základem pro třetí video z této série, které je věnováno problému, zda lidé jednají jako počítače. Spojením video hry Contra a myšlenek Immanuela Kanta tak vznikla “Kantra“. Jaký je tedy Kantův názor na problém svobodné vůle a determinismu jednání člověka?

Kantovo pojetí sporu mezi svobodnou vůlí a determinismem v jednání člověka se snaží vymezit proti Humovu názoru, že lidské jednání je determinováno příčinami, podobně jako je pohyb těles určen přírodními zákony. Kant proto dělí skutečnost na „říši přírody“ čili nutnosti, kde platí přírodní zákony, a „říši svobody“, kde platí rozumově zdůvodněné zákony mravnosti. Na rozdíl od Aristotelovy etiky ctností je tedy Kantova etika etikou povinností a v podstatě racionalizovanou verzí křesťanské morálky, z níž se ovšem ztratila pozitivní motivace jednání, jíž je podle Kanta pouze povinnost.[1] Kant poukazuje, že vztah determinismu a svobodné vůle není možné vyřešit jinak, než volbou té varianty, která je nám bližší. Kant se přesto ve své etice staví na stranu svobodné vůle a determinismus v jeho krajní podobě považuje za vnitřně rozporný. Upozorňuje na to, že nelze na základě znalostí vstupních údajů určit, jak se daný člověk zachová, neboť se často chová zcela protikladně. Bylo by nutné klást lidskou vůli mimo kauzální řetězec, což by vedlo ke sporu.[2] Může ale determinismus a svobodná vůle koexistovat?

 

Tématem čtvrtého videa je problém, zda si můžeme být něčím zcela jisti, předestřený francouzským filosofem René Descartem aneb můžeme věřit svým smyslům a rozumu nebo nás mate zlý démon? Neboli Descartes jako zakladatel moderní kritické epistemologie. Použita je tu grafika z videohry Castlevania.

Descartův „obrat“ tedy neznamená, že by filosof hlásal radikální pochybnost a skepsi, nýbrž že i když připustí ty nejpodivnější předpoklady skeptiků, může něco jistého bezpečně tvrdit. Nemusí se opírat o žádné nezajištěné předpoklady a není odkázán na žádnou vnější autoritu, jež by zaručovala pravdivost jeho závěrů, nýbrž vystačí si s bezprostřední sebejistotou myslícího. Na této myšlence se pak zakládá celé novověké myšlení, které se snažilo zbavit závislosti na autoritách, zejména teologických. Novověcí filosofové od Locka přes Kanta až po Husserla pak věnovali hlavní pozornost sebereflexi čili vědomí sebe, otázkám lidského poznávání, jeho možností, podmínek i hranic.[3]

 

Zatím posledním tématem, které Thug Notes zpracovali na základě videohry Final Fantasy, je video zaobýrající se otázkou, jak lidé nakládají se svou svobodou jednání. Jean Paul Sartre poukazoval na fakt, že lidé často svá rozhodnutí delegují na druhé a jednají ve tak „falešné víře.“ To znamená, že vydávají něco, co je ve skutečnosti dobrovolné, za nutné jen proto, že jsou svobodní a nechtějí své svobodě čelit.


[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant

[2] https://sites.google.com/site/prirodnifilosofie/determinismus-kauzalita-a-neurcitelnost

[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Cogito_ergo_sum