Autor: Jakub Kufčák (POST)

Břidlicový plyn je v současnosti fenoménem, který celosvětově hýbe diskuzemi státních úředníků, enertegických odborníků, akademiků i široké veřejnosti. Problematika shale gas, jak zní anglický překlad, právem podléhá takto různorodé diskuzi, neboť ze své podstaty zasahuje do sfér zájmů všech těchto zmíněných skupin. Je shale gas prostředkem k posílení energetické soběstačnosti či možností, jak celosvětově nahradit “špinavé” uhlí a ropu? Je možností, jak podpořit domácí ekonomiku, nebo exemplárním příkladem, kde ekonomické zájmy menšiny válcují ekologické zájmy většiny?

Na tyto otázky není jednoduché odpovědět, přesto by se Evropa měla zajímat a klást si stejné otázky jako Spojené státy, které jsou z hlediska rozvoje shale gas o mílové kroky dál. Následující článek nemá za cíl popsat tento fenomén v celé své komplexnosti, na místo toho se zaměří na detailní analýzu vlivu břidličného plynu na energetickou situaci právě Spojených států, neboť pouze pokud porozumíme úskalím, kterým v této souvislosti čelí, můžeme sami lépe vyhodnotit, jaké důsledky může mít plyn z břidlic pro Evropu.

Analýza makro situace USA: produkce, import, export, infrastruktura

Otázka nových trendů v produkci plynu z nekonvenčních zdrojů, zejména jeho získávání z břidličných formací, vyvolala v USA řadu diskuzí na téma energetické soběstačnosti, udržitelnosti těžby tohoto zdroje plynu a také o možnosti exportovat plyn na světové trhy. Z tohoto hlediska se vyprofilovaly klíčové body, které budou zásadní pro další vývoj v oblasti. Jedná se především o plynárenskou infrastrukturu, charakteristiku trhu s plynem v USA a otázku celkových zásob tohoto druhu plynu efektivně těžitelných za různých tržních cen plynu.

V následujícím grafu je vidět dlouhodobý trend, kdy zhruba od poloviny osmdesátých let produkce plynu nerostla tolik, co spotřeba. To vyvolalo potřebu importovat relativně malé objemy plynu, přičemž drtivá většina z tohoto objemu pocházela z plynovodů z Kanady (3,1 tisíc Bcf, 2011) a v minimální míře z LNG importu z Trinidadu a Tobaga (0,35 tisíc Bcf, 2011). Import meziročně klesl o 8% (2010-2011) a zároveň roste export skrz plynovody do Mexika a Kanady (meziročně o 33%, 2011). Export tak v současné době přestavuje asi 45% importu (1,5 tisíc Bcf cca 2:1 do Kanady a Mexika), tedy relativně marginální objemy.[1]

 

1

 

Kombinace nárůstu těžby z břidlic a relativně menším nárůstu v celkovém objemu plynu doručeného konzumentům vyvolala tvrdý tlak na cenu plynu, která v létě 2008 zkolabovala a z ceny přesahující 12 a půl dolarů spadla na hladinu okolo 4 dolarů za MMBtu, což je cena zhruba 3 krát nižší než na ostatních světových trzích, viz další graf. [2]

 

2

 

Na Severoamerickém trhu s plynem, který je v podstatě saturován vnitřní produkcí, se cena odvíjí od ceny plynu v sektoru energetiky, kde soupeří s uhlím. Naproti tomu na asijských trzích, kde je většina plynu importována, soupeří plyn s ropou při tvorbě elektřiny nebo pro průmyslové využití (jeho cena se tak odvíjí od energetického mixu tzv. Japanese crude cocktail, jehož cena je základem pro dlouhodobé kontrakty na dovoz LNG). V Evropě je produkováno pouze zhruba 50% plynu, který sama spotřebuje, dalších 30% je importováno plynovody z Ruska, Alžírska a Libye přičemž dalších 20% je importováno ve formě LNG.[3]

Tyto rozdíly v cenách v různých regionech zatraktivnily vývoz amerického plynu ve formě LNG, jenže terminály vybudované původně pro import se nacházejí na východním pobřeží, kdežto lukrativní asijské trhy jsou blíže břehům západním. Dalším problémem je zdržení schvalování povolení pro export LNG – z 15 současných žádostí povolilo Ministerstvo energetiky USA pouze jednu a to pro terminál Sabine Pass v Louisianě v polovině roku 2011 (uvedení do provozu 2015). Poté Obamova administrativa zastavila vydávání dalších povolení až do doby, kdy bude zpracována zpráva ministerstva o ekonomických důsledcích exportu, jejíž vydání již bylo třikrát oddáleno.[4] Z dalších 18 žádostí i export LNG do zemí, se kterými má USA smlouvy o volném obchodu, bylo 13 povoleno a 5 zamítnuto. Hlavním kritériem je zde veřejný zájem takové operace.[5] V současné době tak USA LNG pouze re-exportuje.[6]

Otázkou zůstává, za jaké situace by břidlicový plyn byl efektivně exportovatelný – nebude použit pouze pro saturaci domácího trhu za trvajících vysokých cen ropy, které povedou k re-orientaci vrtů z plynu na ropu a tím pádem utlumení růstu produkce plynu? Některá fakta tomu již nasvědčují. Při ceně nad 80 dolarů za barel se za poslední rok počet plynových vrtů snížil o 53% a počet ropných vrtů se o 31% zvýšil.[7] Přesto se očekává další růst produkce plynu o zhruba 4%, přičemž spotřeba má vzrůst o 4,7%.[8] Vysvětlení, proč počet plynových vrtů klesá, ale produkce přesto roste, leží v růstu jejich efektivity, kterou si vynucuje nízká tržní cena, jak ukazuje další graf od Goldmann Sachs.[9]

 

3

 

Tento nárůst efektivity se dá celkem přesvědčivě připsat úspornějšímu horizontálnímu způsobu těžby, viz další graf od EIA. David Hughes k tomuto vysvětlení přidává i argument, že došlo, díky vysokým cenám ropy, k přeorientovaní těžby na ropná pole s velkou vedlejší produkcí plynu.[10]

 4

 

Dalším problémem, který by případný export LNG limitoval, je plynová infrastruktura. Následující obrázek ukazuje současnou plynovou infrastrukturu a objemy plynu, které přepravuje a také zřetelně dokládá limity pro přizpůsobení této infrastruktury na případný export – neexistence velké přepravní kapacity z východu na západ případně ze severozápadu na západní pobřeží. Z tohoto se dá předpokládat, že případný rozvoj exportu se bude spoléhat na exporty plynu do Kanady (v oblasti velkých jezer) a do Mexika (v oblasti mexického zálivu).

 

5

 

Na druhou stranu je nutno konstatovat, že samotné plánované terminály na export LNG mají objemovou kapacitu maximálně 4 tisíce Bcf ročně a těžko říci, jaká expanze a efektivita využití této kapacity je i z dlouhodobého hlediska dosažitelná, viz další obrázek.[11]

 

6

 

Navíc smlouvy o volném obchodu (FTA) v současnosti umožňují případný export LNG pouze do Singapuru a Jižní Koreji (v roce 2011 třetímu největšímu příjemci LNG na světe.)[12] Nejméně jeden problém vzhledem k exportu LNG do Asie se však vyřeší po roce 2014 – bude dokončeno rozšíření Panamského průplavu, což minimalizuje nevýhodné položení LNG terminálů na východním pobřeží.[13] Přesto Levi tvrdí, že přepravní náklady znemožní USA stát se velkým exportérem plynu na světové trhy.[14]

V současné době také probíhá sjednocování firem na trhu s energiemi a nekonvenčními zdroji, pravděpodobně jako důsledek dlouhodobě nízké ceny plynu. Do hry vstupují velké energetické společnosti jako ExxonMobil, která se po koupi XTO Energy stala největším producentem plynu na trhu.[15] V říjnu 2011 také došlo k jednomu z největších sjednocení firem na energetickém trhu (za zhruba 23 miliard dolarů), které vlastní velký podíl plynárenské infrastruktury – Kinder Morgan Inc. a El Paso Corp. Sjednocená firma pod názvem Kinder Morgan provozuje asi 22% plynárenské sítě.[16] Podobně za 5,9 miliard dolarů došlo ke sloučení Energy Transfer Equity a Southern Union Company. [17]

 

7

 

Kinder Morgan také v říjnu 2012 uzavřel 25letý kontrakt s Mexikem na vybudování plynovodu z Arizony do Mexika za 1,2 miliard dolarů s ročním objemem dodávek okolo 0,07 tisíc bcf (což by zvýšilo export do Mexika asi o 1/10).[18] EIA dokonce předpokládá, že USA bude do Mexika v roce 2024 exportovat až mezi 0,8 a 1 tcf ročně (zhruba 50% zvýšení oproti dnešku, asi 1/3 celkové spotřeby Mexika v současnosti).[19]

Projektem, který může být ze střednědobého hlediska „game changer“ vzhledem k exportu plynu z USA, je společný podnik Exxon Mobile, ConocoPhillips, BP a TransCanada  na vybudování 1 300 km dlouhého plynovodu ze severní Aljašky na její jižní pobřeží a vybudování LNG exportního terminálu za celkem 65 miliard dolarů, který by na asijské trhy od roku 2021 přivedl zhruba 1,2 tcf plynu ročně. [20] Vzhledem k tomu, že Aljaška je od ostatních států USA efektivně odříznutá, nehrozí „hysterické“ obavy z exportu nerostného bohatství USA.

Zajímavé je v tomto kontextu i zpráva EIA, která tvrdí, že na Aljašce je tolik plynu na export, že umožní export 1,46 tcf ročně po dobu 24 let za cenu pouze lehce nad 1 dolar na Mcf (asi jedna třetina až čtvrtina normální ceny). To by znamenalo zisk něco nad 500 miliard dolarů. Velkou neznámou je, podle Renauera, rychlost úbytku arktického ledu, což by také mohlo znamenat, že v době, kdy by byl plynovod zprovozněn, by se už dal dávno přepravovat bezpečně loděmi skrz Beringovu úžinu, který by úspěšně začal konkurovat Hormuzskému průlivu.[21]

Břidlicový plyn v USA: ložiska, zásoby a perspektiva

Pokud se podíváme na těžbu břidlicového plynu na území USA a na hlavní ložiska, můžeme identifikovat 3 hlavní těžební oblasti – Texas a Mexický záliv, horní Středozápad a oblast za Apalačským pohořím.

 

8

 

Nárůst těžby břidlicového plynu je v posledních letech i přes krach jeho tržní ceny úctyhodný, nejenže nahrazuje klesající výnosnost konvenční těžby, ale produkuje i růst celkové těžby. V květnu 2012 tvořil podíl shale gas zhruba 30% celkové těžby.[22] Následující graf od EIA ukazuje předpokládaný vývoj produkce plynu v USA, nicméně existuje více predikcí, jejichž hlavním dělícím faktorem je rychlost možného růstu produkce shale gas. Mezinárodní energetická agentura (IEA) konzervativně predikuje stagnaci produkce okolo 23 tcf ročně, kdežto EIA predikuje růst na 26 tcf ročně a scénář podle Citi Bank byl ještě více optimistický – projektoval růst až na 28 tcf ročně s tím, že břidlicový plyn by tvořil 2/3 z nárůstu zhruba 5,5 tcf ročně. Naproti tomu podle EIA by shale gas přispíval k růstu zhruba polovinou.[23]

 

9

 

Velkou neznámou je ovšem množství a hospodárnost těžby břidlicového plynu. Odhady se pohybují od množství pod 1 tisíc tcf až po více než 3 tisíce tcf. Za nižší hranici argumentuje, dle Petersona,[24] US Geological Survey[25] nebo také známý skeptik Arthur Bermann a Association for the Study of Peak Oil. Množství břidlicového plynu relativizuje i Chris Nelder[26] a se svém postoji se odvolává na stagnaci v množství plynu dodaného na trh, viz další graf.

 

10

Podle letošní zprávy EIA jsou ale zásoby shale gas na území USA zhruba 2,2 tisíc tcf, což by USA při současné spotřebě stačilo zhruba na 85 let, viz další tabulka.[27] Richard Nehring zastává názor, že zásoby plynu z břidlice vydrží zhruba 50 let, což by odpovídalo zásobám zhruba v relaci 1,25 tisíc tcf až 1,5 tisíc tcf. Otázkou zůstává, jaká množství jsou ekonomicky vytěžitelná za jakou cenu, což jsou údaje, které všeobecně nejsou k dispozici.[28]

 

11

 

Z tohoto grafu se dá odvodit, že zejména neověřené zásoby břidlicového plynu jsou náchylné na podcenění nebo přecenění, zatímco ověřené zásoby a neověřené jiné zásoby plynu od roku 2008 víceméně stabilně mírně rostou. Příkladem může být rozporuplné hodnocení zásob v největším těžebním poli v USA – Marcellus. Na počátku tohoto roku EIA snížila odhadované zásoby ze 410 tcf na 141 tcf, přesto se dnes objevují studie, které hodnotí zásoby v tomto poli na nejméně 330 tcf.[29]

Plyn jak substituce ropy a uhlí

Pokud se podíváme na srovnání ropy a plynu v současných USA, uvidíme, že poměr milion Btu/cena je nyní ve prospěch plynu dvojnásobný, než byl posledních 20 let. Dvanáct dolarů pro ropu versus čtyři dolary pro plyn.[30] Z toho jasně plyne nárůst použití plynu na úkor ropy v průmyslovém sektoru, který zatím tento trend ale viditelně nereflektoval, viz další graf zobrazující užití energetických zdrojů v tomto hospodářském sektoru.[31]

 

12

 

Hlavním odvětvím, kde se tak prozatím plyn stal konkurenceschopný, je výroba elektrické energie, kde plynové elektrárny nahrazují starší uhelné. Tento trend ale nelze zcela přesvědčivě připsat pouze břidlicovému plynu, neboť započal ještě před shale gas revolucí.[32]Viz další graf zobrazující užití plynu v různých hospodářských sektorech.

 

13

 

Zajímavé jsou úvahy některých autorů, zda růst produkce plynu a nízké ceny změní situaci na ropných trzích. Deutsch tvrdí, že situace se změní dramaticky – plyn vytlačí ropu v energetickém sektoru (už se stalo), sektoru dopravy (nestane se) a v chemickém sektoru (děje se), rozdíl v ceně se bude snižovat.[33] Otázkou je, jestli plyn může nahradit ropu jako primární zdroj energie ekonomiky USA – dle mého názoru nejprve musí plyn nahradit uhlí. MacDonald naproti tomu tvrdí, že uhlí nejprve nahradí ropu a pak teprve bude nahrazeno plynem.[34]

Weber například dochází k závěrům, že plyn skutečně nahradí uhlí v energetickém sektoru, ropu v sektoru dopravy a ropná paliva v sektoru obchodu a domácností za předpokladu, že bude pokračovat nárůst jeho spotřeby ve spojení s propadem užití uhlí a ropy pro environmentální a bezpečnostní důvody. Plyn by se tak stal hlavním zdrojem energie během jedné až dvou dekád. [35]

 

14

 

Podle jeho projekcí je pro tento scénář důležité zaprvé udržení rozdílu v ceně mezi ropou a plynem, zadruhé udržení rozdílu mezi cenami plynu v Asii, Evropě a USA. Třetí premisou je rozdíl mezi cenou nutnou pro přebytek nabídky a cenou nutnou pro přebytek poptávky. Pokud bude zhruba cena plynu mezi 4-8 dolary za MMBtu, plynu bude nadbytek, přičemž poptávka po něm může klesat na úkor např. uhlí. Pokud bude pod touto hladinou, vytlačí plyn uhlí jako zdroj el. energie a uplatní se více v průmyslovém sektoru. Podobně za této situace pravděpodobně proběhne revoluce v dopravním sektoru (za předpokladu, že vydrží rozdíl ceny ropy a plynu). Ironií je, že není jasné, za jakých cen bude vyvolána dostatečná poptávka po plynu, aby to zdůvodnilo vyšší náklady nutné pro zvýšení těžby. Jak se zvyšují ceny ropy a uhlí pod tlakem rostoucí poptávky ze strany rozvojových ekonomik, bude se tato hranice měnit. Zároveň rozdíl mezi cenami plynu a ropy povede k růstu těžby ropy, což zpětně zvyšuje těžbu plynu jako by-produktu. Náklady na těžbu plynu by tak klesaly a produkce by paradoxně rostla i za nízkých cen. [36]

Závěr

Podíváme-li se na některé argumenty, které byly v práci předloženy, je zřejmé, že trh v USA zůstane v blízké budoucnosti oddělený od ostatních částí světa vzhledem k nejasnostem okolo počáteční kapacity LNG terminálů. Přesto je však možné očekávat rostoucí těžbu odpovídající předpokladům EIA s těmi limitacemi, že půjde za vysokých cen ropy o by-produkt těžby ropy.

Pro dlouhotrvající vliv břidlicového plynu hovoří i konsolidace trhu s touto komoditou a zejména sjednocování firem angažujících se v plynové infrastruktuře. Za těchto předpokladů se rýsuje otázka, zda růst produkce plynu bude stačit rostoucí poptávce a ještě umožní růst exportu – autor se kloní k názoru, že primárně v krátkodobém období poroste export do Mexika (podle předkládaného vývoje) a v sekundárně ve střednědobém horizontu dojde k rozvoji vývozu LNG z východního pobřeží v objemu okolo 2 tcf (tedy poloviny předpokládané kapacity LNG terminálů).

Nahrazení ropy jako základního zdroje pro americké hospodářství je vzhledem k zásobám pravděpodobně možné ve střednědobém horizontu, nicméně neznámou veličinou stále zůstává otázka politických zásahů, resp. limitace exportu na základě požadavku vlády a omezení se na pouhé přebytky, jež nebylo možné spotřebovat.  Ze širšího pohledu tato situace pro Evropu znamená zlepšení vyhlídek na přísun LNG ze zemí jako Trinidad a Tobago, neboť jejich původně plánovaný export LNG do USA musí zákonitě hledat nová odbytiště.  Lze končit konstatováním, že shale gas v USA znamená na trhu s LNG v současné době absenci poptávky z jejich strany a tedy  představuje příležitost pro další odběratele.

 


[1] V roce 2011 klesl import meziročně o 8% na cca 3,5 tisíc Bcf plynu, z toho 3,1 tisíc Bcf z Kanady a 0,128 tisíc Bcf z Trinidadu a Tobaga. http://www.eia.gov/naturalgas/importsexports/annual/ dostupné  k 28.11.2012.

[3] John Deutch (2011). The Good News About Gas. Foreign Affairs, January/February 2011, 77-79.

[4] Tato zpráva již nyní vyšla.

[5] Nyní je očekávána na konci roku 2012, viz.: Michael Pawluk (14.11.2012). Why Are Permits Needed for LNG Export Terminals? Consumer Energy Report.com, dostupné z http://www.consumerenergyreport.com/2012/11/14/why-are-permits-needed-for-lng-export-terminals/ k 28.11.2012.

[7] Silha & Gebredikan (5.10.2012). U.S. natural gas rig count climbs slightly from 13-year low. Reuters, dostupné z http://www.reuters.com/article/2012/10/05/us-energy-natgas-rigs-idUSBRE89417Y20121005 k 28.11.2012.

[8] Silha & Prezioso & Disavino (10.10.2012). UPDATE 2-EIA sees record US natural gas production in 2012, 2013. Reuters, dostupné z http://uk.reuters.com/article/2012/10/10/eia-outlook-natgas-idUKL1E8LA7QF20121010 k 28.11.2012.

[9] Goldmann Sachs. Perspectives: Insight on Today’s Investment Issues, September 2012, str. 7.

[10] Euan Mearns (26.1.2012). With Gas So Cheap and Well Drilling Down, Why Is Gas Production So High? The Oil Drum.com, dostupné z http://www.theoildrum.com/node/8859 k 28.11.2012.

[11] Op. cit. Goldmann Sachs. Perspectives…, str. 8.

[12] http://export.gov/fta/index.asp k 28.11.2012.; Katakey & Polson. Exxon, BP Estimate Alaska LNG Export Project at $65 Billion. Bloomberg.com, dostupné z http://www.bloomberg.com/news/2012-10-04/exxon-bp-estimate-alaska-lng-export-project-at-65-billion.html k 28.11.2012.

[13] Macdonald-Smith (13.11.2012). BHP threat to ship US shale gas to Asia. Financial Review, dostupné z http://www.afr.com/p/business/companies/bhp_threat_to_ship_us_shale_gas_j8Jy14Ce2Y8VIgVOZHsWqM k 28.11.2012.

[15] Daltorio (6.9.2012). Shale Gas Companies: Major Writedowns Coming. The Motley Fool, dostupné z http://beta.fool.com/tdalmoe/2012/09/06/shale-gas-companies-major-writedowns-coming/11136/ k 28.11.2012.

[17] De la Merced & Krauss (16.10.2012). Kinder Morgan to Buy El Paso for $21.1 Billion. Dealbook NY Times, dostupné z http://dealbook.nytimes.com/2011/10/16/kinder-morgan-to-buy-el-paso/ k 28.11.2012.

[18] Kinder Morgan Energy Partners Press Release (14.11.2012), Yahoo! Finance, dostupné z  http://finance.yahoo.com/news/kinder-morgan-el-paso-natural-170000543.html k 28.11.2012.

[19] Energy Information Administration. Natural gas exports to Mexico, September 12, 2011, str 14.

[20] Op. cit. Katakey & Polson.

[21] Renauer (8.11.2012). Alaska Natural Gas Pipeline Risk Analysis. Seeking Alpha.com, dostupné z http://seekingalpha.com/article/911381-alaska-natural-gas-pipeline-risk-analysis k 28.11.2012.

[22] Bailey & Lee (May 2012). North American oil and gas reserves: Prospects and policy. Summary of a workshop at the Harvard Kennedy School of Government, str. 5.

[23] Op. cit., str. 7-8.

[24] Peterson (15.10.2012). Is US shalegas limitless? ICIS Chemical Business, Sv. 282, Vydání 10.

[25] USGS je americká nezávislá vědeckovýzkumná vládní agentura, který je součástí Ministerstva vnitra.

[27]U.S. Energy Information Agency, Annual Energy Outlook 2012, str. 21.

[28] Op. cit., Peterson.

[29]Begos (20.10.2012). Reports: Marcellus reserves larger than expected. Ap.org, dostupné z http://bigstory.ap.org/article/reports-marcellus-reserves-larger-expected k 28.11.2012.

[30]Op. cit., Deutch (2011).

[31]U.S. Energy Information Administration Annual Energy Review 2011. September 2012, str. 59.

[32] U.S. Energy Information Administration. Annual Energy Review 2011. September 2012, str. 138.

[33] Op. cit., Deutch (2011).

[35] Michael E. Weber. The looming natural gas transition in the United States. Center for Climate and energy solutions, May 2012, str. 10.

[36] Op. cit., str. 3-9.

 

Bibliografie

Bailey & Lee (May 2012). North American oil and gas reserves: Prospects and policy. Summary of a workshop at the Harvard Kennedy School of Government, May 2012.

Begos, Kevin (20.10.2012). Reports: Marcellus reserves larger than expected. Ap.org, dostupné z http://bigstory.ap.org/article/reports-marcellus-reserves-larger-expected k 28.11.2012.

Daltorio, Tony (6.9.2012). Shale Gas Companies: Major Writedowns Coming. The Motley Fool, dostupné z http://beta.fool.com/tdalmoe/2012/09/06/shale-gas-companies-major-writedowns-coming/11136/ k 28.11.2012.

De la Merced & Krauss (16.10.2012). Kinder Morgan to Buy El Paso for $21.1 Billion. Dealbook NY Times, dostupné z http://dealbook.nytimes.com/2011/10/16/kinder-morgan-to-buy-el-paso/ k 28.11.2012.

Deutch, John (2011). The Good News About Gas. Foreign Affairs, January/February 2011, str. 77-79.

Energy Information Administration. Natural gas exports to Mexico, September 12, 2011,

Goldmann Sachs. Perspectives: Insight on Today’s Investment Issues, September 2012.

Katakey & Polson. Exxon, BP Estimate Alaska LNG Export Project at $65 Billion. Bloomberg.com, dostupné z http://www.bloomberg.com/news/2012-10-04/exxon-bp-estimate-alaska-lng-export-project-at-65-billion.html k 28.11.2012.

Kinder Morgan Energy Partners Press Release (14.11.2012), Yahoo! Finance, dostupné z  http://finance.yahoo.com/news/kinder-morgan-el-paso-natural-170000543.html k 28.11.2012.

MacDonald, Gregor (12.4.2012). Natural Gas Will Have To Replace Coal Before It Can Replace Oil. Business Insider, dostupné z http://articles.businessinsider.com/2012-04-12/markets/31326034_1_prices-brent-oil-west-texas-intermediate-oil k 28.11.2012.

Macdonald-Smith, Angela (13.11.2012). BHP threat to ship US shale gas to Asia. Financial Review, dostupné z http://www.afr.com/p/business/companies/bhp_threat_to_ship_us_shale_gas_j8Jy14Ce2Y8VIgVOZHsWqM k 28.11.2012.

Mearns, Euan (26.1.2012). With Gas So Cheap and Well Drilling Down, Why Is Gas Production So High? The Oil Drum.com, dostupné z http://www.theoildrum.com/node/8859 k 28.11.2012.

Pawluk, Michael (14.11.2012). Why Are Permits Needed for LNG Export Terminals? Consumer Energy Report.com, dostupné z http://www.consumerenergyreport.com/2012/11/14/why-are-permits-needed-for-lng-export-terminals/  k 28.11.2012.

Peterson, Fred (15.10.2012). Is US shalegas limitless? ICIS Chemical Business, Sv. 282, Vydání 10.

Proposed KMI and El Paso merger would create largest U.S. natural gas pipeline company (29.11.2011). U.S. Energy Information Administration, dostupné z http://www.eia.gov/todayinenergy/detail.cfm?id=4090 k 28.11.2012.

Renauer, Cory (8.11.2012). Alaska Natural Gas Pipeline Risk Analysis. Seeking Alpha.com, dostupné z http://seekingalpha.com/article/911381-alaska-natural-gas-pipeline-risk-analysis k 28.11.2012.

Silha & Gebredikan (5.10.2012). U.S. natural gas rig count climbs slightly from 13-year low. Reuters, dostupné z http://www.reuters.com/article/2012/10/05/us-energy-natgas-rigs-idUSBRE89417Y20121005 k 28.11.2012.

Silha & Prezioso & Disavino (10.10.2012). UPDATE 2-EIA sees record US natural gas production in 2012, 2013. Reuters, dostupné z http://uk.reuters.com/article/2012/10/10/eia-outlook-natgas-idUKL1E8LA7QF20121010 k 28.11.2012.

The Once and Future U.S. Shale Gas Revolution (29.8.2012). Knowledge@Wharton, University of Pennsylvania, dostupné z http://knowledge.wharton.upenn.edu/article.cfm?articleid=3068 k 28.11.2012.

U.S. Energy Information Administration, Annual Energy Review 2011. September 2012

U.S. Energy Information Agency, Annual Energy Outlook 2012.

Weber, Michael E. (2012). The looming natural gas transition in the United States. Center for Climate and energy solutions, May 2012.

Statistiky

U.S. Energy Information Administration. Natural gas net imports z http://www.eia.gov/naturalgas/importsexports/annual/#tabs-supply-4 k 28.11.2012.

U.S. Energy Information Administration. U.S. Natural Gas Imports & Exports 2011 z http://www.eia.gov/naturalgas/importsexports/annual/ dostupné  k 28.11.2012.

International Trade Administration Export.gov. U.S. Free Trade Agreements z http://export.gov/fta/index.asp k 28.11.2012.