Autor: Vít Kolek

Úvod

Tento článek sleduje vývoj gramatických funkcí přípony -in v současné němčině. Tato přípona slouží primárně k tvorbě ženských podstatných jmen z mužských tvarů. Jedná se o tzv. přechylování, např. der Lehrer (učitel) – die Lehrerin (učitelka). V poslední době se však v němčině projevují jisté tendence, které umožňují užívání sufixu -in v nových kontextech.

 

Vývoj tvaru přípony -in

Tato přípona není v německém jazyce žádnou novinkou. Její původ se dá vystopovat až do germánštiny. Základem sufixu -in jsou tzv. i-sufixy (ï/jō, -i-, -jō), které se později v germánštině sloučily do jednoho tvaru. Ve staré horní němčině (cca 750 – 1050) měl přechylovací sufix tvar -in nebo –inna. Ve střední horní němčině (cca 1050 – 1350) první tvar zůstává zachován; u druhého došlo ke změně vokálu a na e, takže má tvar -inne.[1]

 

Přechylování

Jak již bylo uvedeno, základní funkcí sufixu -in je přechylování podstatných jmen mužského rodu na tvary rodu ženského. To znamená, že k mužskému tvaru se přidá přípona -in, která nese příznak „ženskosti“. Jedná se tedy o gramatické kódování pohlavnosti v reálném světě. Ne vždy však k přechylování dochází a místo ženských tvarů se mnohdy používají tvary mužské, které mají zahrnovat také ženy. Jedná se o tzv. generické maskulinum. Nejčastěji se s tímto jevem setkáváme u povolání a funkcí (lékař, manažer, …), ale i slov jako je pacient, zákazník, posluchač či divák. Výzva, aby se všichni žáci shromáždili před školou pak bývá uposlechnuta jak žáky, tak i žákyněmi.

Generické maskulinum, které má být bezpříznakové, je nicméně trnem v oku genderovým lingvistům a lingvistkám, např. v německém prostředí Luise F. Pusch, Senta Trömel-Plötz, Maria Pober a z českého prostředí kupříkladu Jana Valdrová. Ty tvrdí, že ženy jsou považovány za druhé pohlaví (termín Simone de Beauvoirové) a užíváním generického maskulina jsou zneviditelňovány ve svých funkcích i ve společnosti a že takto dochází k podřizování žen. Generické maskulinum je tudíž vnímáno jako jazykový prostředek ve službách diskriminace žen.

Generické maskulinum, které nalézáme v mnoha různých jazycích, je lingvistický jev původem z Velké Británie datovaný do 19. století. Ženské názvy pro mnoho označení neexistovaly, protože ženy v nich nebyly vůbec zastoupeny. Britský parlament pak rozhodl, že pro ušetření místa budou mužské tvary označovat i ženy.[2]

Jana Valdrová, germanistka a genderová lingvistka působící na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, v této souvislosti píše následující:

 

Mnohokrát prováděné asociační testy v německém jazyce dokázaly, že ,nepříznakové maskulinum´ je mýtus (srv. též web Psychologického ústavu Univerzity v Heidelberku) a že takový způsob vyjadřování výrazně potlačuje šance žen být veřejností vnímány. Dosavadní nedostatek výzkumů problematiky v češtině je zčásti způsoben panujícím přesvědčením o spolehlivosti zástupné funkce tzv. generického maskulina, aniž byla tato ´spolehlivost´ kdy empiricky prokázána, nicméně z tohoto přesvědčení plyne neochota financovat reprezentativní výzkum.[3]

 

Bezpočet výzkumů, které byly provedeny k problematice generického maskulina, vyústily až ke směrnici Evropské unie[4] mající za cíl odstranění sexistického používání jazyka. Implementaci do českého prostředí s názvem Kultura genderově vyváženého projevu pak sepsaly autorky Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková a Pavla Paclíková.[5]

Vrátíme-li se zpět k německému sufixu -in, musíme konstatovat, že je v přechylování v současné době stále produktivnější, neboť je prosazován právě genderovou lingvistikou, které slouží jako jeden z prostředků prosazování žen a k omezování generického maskulina.

V němčině však existuje několik způsobů, kterými lze sufix -in pro jednotné či -innen pro množné číslo připojovat k mužskému tvaru. Prvním z nich je tzv. Binnen-I jehož tvary pak vypadají následovně: SchreiberInnen či KollegInnen. Výhodou Binnen-I je podle německé genderové lingvistky Luise F. Pusch to, že Binnen-I vsugerovává chytrým způsobem ženský způsob čtení, ale přesto zachovává i mužský způsob.[6]

Druhým způsobem je tzv. Gender_Gap. S jeho použitím by stejná slova byla napsána následovně: Schreiber_innen a Kolleg_innen. Gender_Gap pochází z Queer Theory a jeho autorkou je Steffen Kitty Herrmann, podle které má Gender_Gap vytvářet mezeru či prostor pro osoby, které nezapadají či nechtějí zapadat do dvoupohlavního systému muž-žena. Jedná se například o intersexuály či transgender osoby. Luise F. Pusch, která se sama označuje za veteránku boje za rovnocenný jazyk, však toto řešení nepovažuje za dobré, neboť tento způsob psaní redukuje ženy na pouhý sufix oddělený podtržítkem od mužského tvaru. Osoby, které se neidentifikují s mužským ani ženským pohlavím, jsou podle Luise F. Pusch degradovány na pouhé podtržítko. Cíl zviditelňování queer osob se tak míjí účinkem.[7]

Poslední způsoby představuje psaní lomítka, např. Schreiber/in, nebo hvězdičky, např. Schreiber*in, mezi mužským a ženským tvarem. Případně užití zkratek jako ‚m‘ pro männlich – mužský/á a ‚w‘ pro weiblich – ženský/á, nebo vložení sufixu do závorek, např. Schreiber(in) nebo Schreiber (m/w). Lomítkem lze oddělit také celé mužské a ženské tvary, čímž vzniknou dvojité formy, např. Schreiber/Schreiberin.

Jako náhradu generického maskulina lze užít také rodově neutrální výrazy typu Studiernede ‚studijící‘, které však zde nebudou blíže popisovány, neboť neobsahují sufix -in právě kvůli své rodové neutrálnosti. V posledních letech se dále objevily nové možnosti, např. generické femininum, tj. užívání tvarů v ženském rodu pro obecné užití, vedoucí k obrácení situace popisované výše v souvislosti s generickým maskulinem. Případně pak také možnost používání uměle vytvořeného sufixu –x, čímž vzniknou tvary jako Studentx, umožňující svobodnou interpretaci nezatíženou existujícím jazykovým materiálem.

 

Od pohlavní shody k sémantické shodě

V předcházející kapitole jsme se zabývali přechylováním, tj. shodou na základě pohlaví. Učitelka je žena, proto přebírá sufix -in. Tato pohlavní shoda se uplatňuje u živých (převážně lidských) bytostí. (Szczepaniak, 2013, S. 2) V této kapitole se zaměříme na další užití sufixu -in a tím je sémantická shoda. Scott (2009, S. 77) navrhuje popsat tento vývoj ve čtyřech fázích.

 

  1. Sufix -in se objevuje u bází, které denotují lidi a zvířata. Jeho funkce spočívá v pohlavní specifikaci. Jedná se o derivační sufix, např. Sie ist Lehrerin (Je učitelka).
  2. Derivační sufix je užíván ve spojení s femininími výrazy, které sice referují na neživé entity, které jsou ale v konkrétním kontextu personifikovány, např. Die Liebe als Ratgeberin (láska jako rádkyně). To je podle Scotta přechodný kontext pro další stupeň extenze.
  3. Tvary s -in se vztahují na femininí kolektiva, např. Die Bank als Kreditgeberin, die Regierung als Erbin (banka jako poskytovatelka úvěru, vláda jako dědička). Scott (2009, S. 77) je definuje jako „semantically animate but grammatically inanimate“. Myšlena je zde skutečnost, že ženský rod nesouvisí s přirozeným pohlavím. Referent, např. vláda, je sice životný – jedná se o skupinu osob – nedá se mu však přiřadit žádné pohlaví.
  4. Použití tvarů s -in s konkréty, např. die Schneeflocke (sněhová vločka), představuje poslední stupeň extenze.[8]

 

Z tohoto popisu je jasné, že sufix -in prošel a prochází sémantickým vývojem a jeho užití se stává širším. Szczepaniak (2013, S. 8) uvádí, že v jí zkoumaném korpusu převažují lidská kolektiva. Jedná se o finanční, administrativní nebo politické instituce. Tyto instituce metonymicky zastupují skupiny lidí. Jako příklady uvádí Szczepaniak (S.8) následující věty:

 

  1. Die Partei als Repräsentantin der Interessen des fortschrittlichen Teiles aller Schichten– und damit auch der perspektiven Ziele unserer Gesellschaft– kann nicht die Vertreterin der ganzen Skala sozialer Interessen sein. (Strana jako reprezentantka zájmů pokrokových částí všech vrstev – a tím také perspektivních cílů naší společnosti – nemůže být zástupkyní celé škály sociálních zájmů.)
  1. Die SED betrachtet sich als die Vollstreckerin dieses höchsten geschichtlichen Erfordernisses. (SED se pokládá za vykonavatelku tohoto vysokého dějinného požadavku)
  2. Die Raffinerie von Dünkirchen raffiniert gegenwärtig 40000 barrels täglich, das sind viermal mehr als ihre Vorgängerin vor 1940. (Rafinerie v Dunkerque provádí v současné době rafinaci 4000 barelů denně, což je čtyřikrát více než od její předchůdkyně před rokem 1940.)

 

Druhou nejčastější skupinu představují abstrakta, která jsou personifikována.

 

  1. Zur Zufriedenheit gehört die Hoffnung als unentbehrliche Begleiterin. (Ke spokojenosti patří naděje jako nezbytná společnice.)
  1. Fragen wir uns heute, in welchem Begriff alle diese Ideale zusammenlaufen, so ist es die Wissenschaft, welche sich als Trägerin des Höchsten erweist, was sich der Mensch erdenken kann. (Ptáme-li se dnes, v jaký pojem všechny tyto ideály splývají, pak je to věda, která osvědčila jako nositelka všeho, co si člověk může vymyslet.)

 

Pro shrnutí lze říci, že se sufix -in rozšířuje na kolektiva, která zastupují určitou skupinu lidí. Tato kolektiva jsou v němčině nejčastěji ženského rodu. Pro zachování určité kongruence, tj. shody, dochází k jejich individualizaci, neboť tato kolektiva mají vysoký agentivní potenciál. Agentivním potenciálem se rozumí skutečnost, že daná kolektiva mají určitou schopnost jednat stejně jako nomina agensis, tj. podstatná jména utvořená od sloves, která vyjadřují osobu vykonávají danou činnost, např. učitel. U abstrakt, která jsou také často ženského rodu, dochází k jejich personifikaci a následné sémantické shodě.

 

Závěr

V článku jsme se zaměřili celkem na tři oblasti týkající se zkoumaného sufixu -in. První oblastí byl jeho historický původ, kde jsme krátce ukázali původ sufixu -in sahá až do germánštiny. Již od staré horní němčiny (cca 750 – 1050) má německý sufix sloužící k přechylování podstatných jmen podobu -in, která se zachovala až do dnešní doby.

Druhou oblastí, kterou jsme se zabývali, bylo samotné přechylování jako prvotní oblast užití sufixu -in. Kromě samotného popisu způsobu přechylování jsme nastínili problematiku genderové lingvistiky v oblasti generického maskulina, které ztrácí svou bezpříznakovou funkci. Co se týká samotného sufixu -in, zaměřili jsme se převážně na možnosti jeho spojování k základnímu, tj.maskulinímu tvaru substantiva. Mezi tyto možnosti patří např. gender-gap, lomítko či tzv. Binnen-I. Opomenuty taky nebyly méně časté možnosti, jako je generické femininum či sufix –x jako rodově neutrální varianta.

V posledním oddílu jsme se zabývali převážně novější gramatikalizací sufixu -in. Tento vývoj spočívá v dalším rozšiřování užití sufixu -in převážně na oblast kolektiv nebo abstrakt. Na příkladech z jazykového korpusu Renaty Szczepaniak jsme ukázali, že kolektiva mají jistý agentivní potenciál, který jim umožňuje sémantickou shodu. U abstrakt dochází k jejich personifikaci. Tím dochází k tomu, že jak kolektiva, tak abstrakta přibírají původně přechylovací sufix -in.

Celkově tedy můžeme konstatovat, že stále častější užití sufixu -in má dvě příčiny. První z nich je snaha genderových lingvistů a lingvistek o rodově neutrální jazyk, ve kterém ženy nebudou zneviditelňovány a jazykově diskriminovány. Tato snaha je převážně „umělá,“ neboť pochází vědomě od mluvčích. Druhá příčina je naopak nevědomá, ale přispívá k častějšímu užití sufixu -in a k určité sémanticko-gramatické kongruenci.

 

Zdroje a poznámky pod čarou

Zdroje:

KLUGE, Friedrich. Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Berlin: Walter de Gruyter & Co., 1989, 822 s.

SZCZEPANIAK, Renata. Grammatikalisierung in der Sackgasse: Wandelt sich das Movierungssuffix -in zum Kongruenzmarker? In: Jahrbuch für Germanistische Sprachgeschichte. (2013) Svazek 4, vydání 1, strany 222–235.

VALDROVÁ, Jana. Abc feminismu. Brno: Nesehnutí, 2004, 232 s.

 

Poznámky pod čarou:

http://www.fembio.org/biographie.php/frau/comments/brauchen-wir-den-unterstrich-feministische-linguistik-und-queer-theory-teil/ [1. srpen 2015]

http://www.koeblergerhard.de/der/DERI.pdf [1. srpen 2015]

http://www.valdrova.cz/news/13/20/Jak-jazyk-zabiji-image-odbornice [1. srpen 2015]

[1]  Srv. KLUGE, 1989, S. 329 nebo http://www.koeblergerhard.de/der/DERI.pdf [1. srpen 2015]

[2]  Srv. VALDROVÁ, Jana. Abc feminismu. Brno: Nesehnutí, 2004. S. 14.

[3]         http://www.valdrova.cz/news/13/20/Jak-jazyk-zabiji-image-odbornice [1. srpen 2015]

[4]   Recommendation No. R (90) 4 of the Committee of Ministers to Memeber States on the Elimination of Sexism from Language

[5]   Ke stažení na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy: www.msmt.cz/file/1546_1_1/ [1. srpen 2015]

[6]   Srv. http://www.fembio.org/biographie.php/frau/comments/brauchen-wir-den-unterstrich-feministische-linguistik-und-queer-theory-teil/ [1. srpen 2015]

[7]   http://www.fembio.org/biographie.php/frau/comments/brauchen-wir-den-unterstrich-feministische-linguistik-und-queer-theory-teil/ [1. srpen 2015]

[8]   Přeloženo ze Szczepaniak 2013. S.5.