Autorka: Štěpánka Ištvánková

Obecný stav on-line jazyka[1]

Gramatické zásahy, zkracování, komolení, přejímání slovní zásoby cizích jazyků – především anglického. To je jen neúplný výčet současných tendencí projevujících se v prostředí internetu a narušujících stabilitu gramaticky
a stylisticky korektního psaného jazyka. Dochází tak k ochuzování a zužování slovní zásoby, ale také naopak ke specifickému obohacování o anglicismy.

Je jasné, že komunikace na internetu má zjevný psychologický dopad na každého, kdo ji využívá. Naše komunikační návyky se tak pozměnily, odesílá se více zpráv druhým osobám, v mnoha ohledech se změnila kvalita psaní. Jde nejenom o komunikaci založenou primárně na textu, ale i o komunikaci v níž se text pokouší sdělovat i mnohé z toho, co jinak sdělují intonace, pohledy, gesta. Komunikace získala jiný rytmus a to podstatně rychlejší.[2]

Vývoj užití slova „protože“

Souvisí s tím také přejímání a proměna gramatických zvyklostí běžného psaného projevu. Jedním z aktuálních fenoménů proudícím z anglicky mluvícího prostředí je inovativní využití slova „protože“. American Dialect Society[3] zvolila slovem rokem 2014 právě spojku „because“. A to především kvůli gramatickému vývoji, kterým si toto slovo prošlo. V angličtině může spojka „protože“ figurovat jako podřadná spojka věty vedlejší či jako součást předložkového slovního spojení „because of“. Ta první varianta pak odpovídá jedinému možnému německému
i českému použití. Pokud bychom chtěli najít v českém jazyce ekvivalent k výše zmíněnému „because of“, museli bychom se uchýlit ke slovu „kvůli“.[4]

V posledních letech se však, především v internetovém jazyce, použití slova „protože“ začalo proměňovat. Není už jen pouhým větným členem signalizujícím příchod podřadné vedlejší věty, ale využívá se také v krátkých spojeních s podstatnými jmény, přídavnými jmény či citoslovci. Jedná se o na první pohled gramaticky nekorektní použití spojky „protože“, po níž nenásleduje očekávané sloveso spojené s větou vedlejší, nýbrž zde dochází k heslovitému vysvětlení konkrétního důvodu a postoje výroku hlavní věty. Jak uvádí žurnalistka Megan Garber:

Když například řeknu: „rozhovory ztroskotaly, protože politika“, nepopisuji pouze konkrétní situaci, ale také kategorii. Provádím shrnující a ironizující výrok 

o nějaké situaci a zároveň ji tímto komentuji. Poskytuji vysvětlení a současně tímto jedním slovem dávám také oči v sloup.[5]

 Právě tato proměna se začala poprvé vyskytovat v anglickém jazyce a dále se rozšířila do jazyků vzdálenějších. Pozorovat ji můžeme již také v češtině. Tento novodobý, především internetový, fenomén tak navazuje na stále intenzivnější pronikání angličtiny do celosvětového jazykového úzu.

 

Konkrétní příklady projevu fenoménu „protože“ na Twitteru

Ve své práci se zaměřuji na projevy této novodobé tendence v českém prostředí sociálních sítí. Mým korpusem zkoumání se staly ty nejaktuálnější příspěvky na sociální síti Twitter.[6]

 

Uvádím zde jeden z možných příkladů:

1

Hlavní otázka, které zde na rovině lingvistického zkoumání vyvstává, je pak ta, jakého slovního druhu toto nově vzniklé „protože“ nabývá. Pokud by bylo spojkou, znamenalo by to, že musí spojovat dvě věty. Spojka podřadná by pak větě vedlejší, kterou uvozuje, přinášela závislost na větě hlavní. Jelikož ale po novém „protože“ následuje ve většině případů podstatné jméno, přicházejí lingvisté s myšlenkou, že je toto slovo tedy spíše předložkou. I tato definice je však zpochybnitelná. Tato nová forma „protože“ totiž například nemůže být spojována se zájmeny, naopak se však váže kromě jmen podstatných na jména přídavná, slovesa či citoslovce, což předložka neumožňuje. Zároveň není možné následující slovo v této vazbě použít v jakémkoli jiném pádu než prvním. [7]

Dle lingvistky Gretchen McCulloch, která se těmito fenomény často zabývá na svém blogu All Things Linguistic,[8] se jedná o zcela novou jazykovou formu, kterou nelze do jakékoli gramatické struktury integrovat. Slouží k expresivnímu vyjádření emocí a vnitřních postojů řečníka/uživatele internetového jazyka. [9]

Tento fenomén jsem se, jak již bylo zmíněno, rozhodla zkoumat na příkladu několika příspěvků na sociální síti Twitter. Právě Twitter totiž své uživatele ke zkracování výroků skrze své omezené množství znaků (140) v jednotlivých příspěvcích téměř nutí. Zároveň díky jednoduchému systému vyhledávání umožňuje danou tendenci heslovitě vyhledat a následně zkoumat.

 

Uvedu zde dva aktuální příklady pro ozřejmění tohoto aktuálního jazykového trendu:

2

3

Často se také do těchto výroků promítají anglické tendence. Propojování anglických a českých výrazů je stále častější a to nejen ve psaném, ale také v mluveném projevu. Nemá vliv pouze na rovinu lexikální, ale také syntaktickou
a morfologickou. Jedna věta či výrok tak může obsahovat jak české tak anglické pasáže a to bez využití jakéhokoli ustáleného gramatického pravidla. Toto svévolné využívání slov často vede také ke zkomoleninám jednotlivých výrazů.

4

5

Na následujícím příkladu je zároveň patrný vliv „hashtagů“, tedy značek typických pro řeč Twitteru. Tyto křížky označují slovo či frázi, která je následně chápána jako klíčové slovo či zdůraznění a může být díky tomu jednoduše dohledatelná a zařaditelná do systému ostatních hesel.6

Dle výsledků mého vyhledávání je v českém prostředí Twitteru nejrozšířenějším slovním druhem, který následuje po nově vzniklém „protože“ podstatné jméno. Zde uvádím ještě několik příkladů:

7

8

Pokud bych se měla na základech mnou zkoumaného korpusu vyjádřit k expresivnosti daných výroků, je nutno podotknout, že ne vždy jsou slova následující po „protože“ právě tohoto charakteru. Třebaže se jedná o velmi malé množství vybraných příkladů, i zde je patrno, že využívají uživatelé sociálních sítí toto slovo různorodým způsobem. Ve většina případu je ve výrocích emotivní charakter přítomen. Pak se zde ale objevují také příspěvky, které se jakéhokoli citového zabarvení vzdávají a pouze stroze komentují situaci či potvrzují tvrzení vyřčené již v hlavní větě.

9

Zároveň může být ono „protože“ využito také jako součást „hashtagu“. Mnou nalezený příklad je zároveň důkazem dalšího, stále se rozšiřujícího, fenoménu – využívání „hashtagů“ mimo prostředí Twitteru, například na Facebooku. Zde však tato označení postrádají primární smysl, jelikož nefungují jako klíče k dalšímu vyhledávání či členění. Jsou spíše módní záležitostí internetového jazyka. Následující příklad tedy obsahuje „hashtag“ #protožecopánky:

10

Z anglického či německého prostředí pak proudí příklady zahrnující také využití přídavných jmen či citoslovcí. Ve svém časově omezeném průzkumu sociálních sítí jsem prozatím na žádné takovéto užití v českém prostředí nenarazila, což však není ani tak důkazem neexistence takových příspěvků, jako spíše jejich stále přetrvávající ojedinělosti. Jak by tyto výroky měly vypadat tak nastíním na příkladech v anglickém jazyce:

11 12

Tendence jazykové proměny

Dle mého bádání je patrné, že se v internetovém prostředí na vlivu jazykového vývoje podílejí především dvě silné tendence. Zaprvé zde dochází k oslabení pocitu nutnosti dodržovat striktně gramatická a stylistická pravidla. Internet je totiž svobodným, nekorigovaným prostorem simulujícím v mnohém mluvený projev a vytváří tak adekvátní prostředí pro toto jazykové uvolnění. Konkrétně pak sociální sítě, které slouží jako intenzivní komunikační kanály
a platformy pro osobité projevy jsou pak těmto uvolněným přístupům plně nakloněny. Díky tomu může docházet ke zde přítomnému vynechávání větných částí, tolikrát zmiňovanému komolení a degradování slov, a také zde hraje důležitou roli tendence druhá, kterou je právě přejímání anglických slov či stylistických proměn. Anglicismy nabývají na síle jak v mluveném, tak psaném projevu.

S tím vším je pak spojen také třetí aspekt a to přítomnost stále se zrychlujícího komunikačního toku, ke kterému internet své uživatele svádí. S tímto zrychlením je pak logicky spojeno také zkracování výroků a zjednodušování projevu, čehož je mnou zkoumaný fenomén nového užití slova „protože“ a slov po něm následujících přímým důkazem.

 

Poznámky pod čarou

[1] Označením „internetový jazyk“, příp. „on-line jazyk“ popisuji ve své práci soubor specifických projevů jazyka, které se objevují na internetové síti a zahrnují jak slova internetového žargonu, tak proměny gramatických či stylistických úzů.

[2] VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005.

[3] Společnost zaměřující se na studium anglického jazyka v oblasti Severní Ameriky a jazyků či dialektů, které ho ovlivňují nebo jsou jím ovlivňovány.

[4] V němčině tomu pak odpovídá slovo „wegen“.

[5] Zdroj (vlastní překlad): STEFANOWITSCH, Anatol. Weil ist faszizinierend, weil Sprachwandel.[online] Sprachlog. [citováno 14. 5. 2015]. Dostupné z WWW: < http://www.sprachlog.de/2014/01/10/weil-ist-faszinierend-weil-sprachwandel/>

[6] V době dopsání této práce nejsou starší než 2 týdny.

[7] Zdroj: STEFANOWITSCH, Anatol. Weil ist faszizinierend, weil Sprachwandel.[online] Sprachlog. [citováno 14. 5. 2015]. Dostupné z WWW: < http://www.sprachlog.de/2014/01/10/weil-ist-faszinierend-weil-sprachwandel/>

[8] http://allthingslinguistic.com/

[9] Zdroj: STEFANOWITSCH, Anatol. Weil ist faszizinierend, weil Sprachwandel.[online] Sprachlog. [citováno 14. 5. 2015]. Dostupné z WWW: < http://www.sprachlog.de/2014/01/10/weil-ist-faszinierend-weil-sprachwandel/>