Autorka: Kristýna Divišová (Katedra amerických studií, FSV UK)

Abstrakt

Tato bakalářská práce odpovídá na otázku, zdali bylo téma imigrace (obzvláště hispánské) v roce 2010 v Arizoně sekuritizované – tedy prezentované jako existenční hrozba pro arizonskou, potažmo americkou společnost a její identitu. Práce vycházela z domněnky, že ve státě s 30% hispánskou menšinou a velmi vysokým počtem ilegálních přechodů přes hranice jsou podmínky pro sekuritizaci příznivé. Analýza projevů politiků i názorů deníku Arizona Daily Star tuto hypotézu nepotvrdila. Jako slabá existenční hrozba byla však, zejména republikány, chápána imigrace ilegální. Ta byla ovšem častěji prezentována jako téma „pouze“ extrémně politizované, žádající si určité navýšení zdrojů na boj proti ní. Demokraté a editorialisté deníku Arizona Daily Star byli neutrálnější, imigraci se někdy naopak přímo pokoušeli desekuritizovat. Podpora zákona SB 1070 ze strany Arizoňanů a Američanů se dá pravděpodobně vysvětlit jejich frustrací nad nečinností federální vlády, neboť imigraci podle dalších průzkumů obecně podporují. Protože (hispánská) imigrace není sekuritizována, také etnická složka americké identity se nezdá být pro Arizoňany/Američany klíčovou. Americká identita by tak mohla být chápána spíše jako víra v určité abstraktní hodnoty. Ty se však v chápání demokratů a republikánů liší, a proto se liší i jejich postoj k zákonu SB 1070 a imigrační politice obecně.

Abstract

This bachelor thesis explored whether the (Hispanic) immigration issue in Arizona in 2010 was securitized – defined as an existential threat with regard to the Arizonan or American society and therefore their identity. The thesis was based on the assumption that conditions for the securitization could work well in a state with high number of illegal border crossings and where Hispanic minority constitute 30 % of the population. Analysis of speeches of political actors and op-ed section in Arizona Daily Star has not proven this hypothesis. The illegal immigration, however, was sometimes understood as a weak existential threat – mainly within the GOP. This issue was more often politicized as the allocation of more resources was demanded for tackling the illegal immigration. Democrats and Arizona Daily Star, on the other hand, took more neutral stance or sometimes even de-securitized the (illegal) immigration. A considerable support for the law SB 1070 from the part of both Arizonans and Americans was explained more as
a result of frustration over the inaction of the federal government than as a will to securitize immigration that they in general favor. Since the immigration, overwhelmingly Hispanic, is not securitized, the ethnic component do not seem to be understood as a key part of the Arizonan/American identity. It should be therefore defined as a belief in some abstract ideas – however different for republicans and democrats. This different understanding of which of these ideas are more essential for Arizonan/American identity consequently result in different stances towards the SB 1070 bill and the immigration policy in general.

Úvod

Arizona je státem, na jehož hranici s Mexikem dochází k nejvíce ilegálním přechodům imigrantů. Tato práce si klade za cíl zjistit, jestli v tomto státě došlo k sekuritizaci imigrace a co můžeme následně z jejího označení jako existenční hrozby, či absence takové rétoriky vyvodit o americké identitě. Teoreticky práce vychází z teorie sekuritizace. Podle ní je určité téma (v našem případě imigrace) sekuritizované, pokud je chápané jako existenční hrozba pro přežití referenčního objektu (arizonskou, potažmo americkou společnost). Sekuritizované téma je vyjmuto z běžného procesu politického rozhodování a v rámci odvrácení této existenční hrozby je legitimizováno přijetí mimořádných opatření, jež by za normálních okolností nebyla veřejností tolerována. V Arizoně byl takovým opatřením zákon SB 1070[1], který byl napadán z obav z rasové profilace. Přítomnosti sekuritizačních kroků by díky společným hranicím s Mexikem mohlo nahrávat i spojování problému imigrace s komplexem problémů na hranici, jako je např. pašování drog.

Práce se pokusí identifikovat přítomnost sekuritizačních kroků a poukázat na souvztažnost mezi jejich přijetím, či odmítnutím ze strany veřejnosti a jejím chápáním sebe sama – tedy arizonské a potažmo i americké identity (protože existuje shoda na existenci jednotné americké identity, Arizoňané jsou navzdory svým specifikům také Američany). Časově budou sekuritizační kroky a reakce veřejnosti zkoumány v roce 2010, kdy došlo k přijetí zákona SB 1070.

V současných diskuzích dochází k posunu od vnímání imigrace jako přínosu (ať už ekonomického, např. dříve v Německu, nebo demografického v případě společností s nízkou natalitou) k její prezentaci jako akutní hrozby pro přežití společnosti, jež si žádá přijetí mimořádných opatření vedoucích až k omezení lidských práv imigrantů (legálních i ilegálních). Je proto důležité chápat, kdo a proč se o sekuritizaci pokouší, jakým způsobem probíhá a jaké důsledky z ní plynou.

imigrants

Práce bude klást zvláštní důraz na veřejnost, protože v konečném důsledku záleží na ní, jestli přijme argumentaci sekuritizačních aktérů. To do velké míry vypovídá o tom, jaké hodnoty jsou vlastní americké společnosti. Jsou pro Američany klíčové spíše anglosaské (a) protestantské hodnoty spojené například i se zachováním anglického jazyka či protestantského vyznání? Nebo dávají přednost raději univerzálnosti lidských práv, jež by díky přijetí zákona SB 1070 mohla být
u hispánských (a to i legálních) imigrantů ohrožena? Na základě sekuritizace, nebo její absence se pak práce pokusí vyvodit, jaké složky americké identity jsou Arizoňany, respektive Američany preferovány. Otázka identity daného společenství je přitom v době vzrůstající mobility obyvatel klíčovou v řadě států, např. Německu nebo Francii,
a dosud se ji nepodařilo uspokojivě vyřešit. Aplikace teorie sekuritizace s důrazem na postoj veřejnosti tak může přispět k debatě o tom, jaké složky americké identity jsou v této společnosti upřednostňovány.

V rámci této práce je referenčním objektem (objektem v ohrožení) americká společnost, přičemž obyvatelé Arizony jsou chápáni jako její vzorek (přestože se od „normálních“ Američanů liší právě třeba vysokým poměrem hispánského obyvatelstva). Existenciální hrozbou, tak jak se ji snaží interpretovat sekuritizační činitelé, je imigrace, v případě Arizony především hispánského (a obzvláště mexického) obyvatelstva.

Jestli dochází k pokusu o sekuritizaci imigrace, bude analyzováno ve dvou rovinách. Za prvé jde o přítomnost, nebo absenci sekuritizačních kroků (pohybů) ze strany politiků a médií. Za druhé jde o reakci společnosti – zda sekuritizační argumentaci přijme. V rámci politické scény budou analyzovány projevy předních arizonských politických činitelů (guvernér, ministr spravedlnosti, zástupci ve federálním Senátu a Sněmovně reprezentantů). Kvantitativní a kvalitativní obsahovou analýzou bude zjištěno, do jaké míry je v těchto „řečových aktech“ téma imigrace prezentováno jako existenční hrozba pro společnost. V případě médií bude kvůli časové náročnosti analyzován pouze obsah článků charakterizujících stanovisko novin (úvodník, komentář ad.) u jednoho vybraného deníku (Arizona Daily Star). Nedostatkem zvoleného metodologického postupu může být skutečnost, že nezohledňuje obrazová média, která nyní hrají nezastupitelnou roli a mají rovněž velký vliv na veřejnost.

Po výše popsané analýze by mělo být zřejmé, jestli se aktéři sekuritizace pokouší imigraci sekuritizovat, či ne. Pro úspěšný proces sekuritizace je však nezbytná akceptace sekuritizačních argumentů širokou veřejností. V případě Arizony se dá souhlas/nesouhlas společnosti zjistit i díky zákonu SB 1070. Ten totiž omezuje lidská práva a jako takový byl napaden federální vládou. Pokud je sekuritizace úspěšná, měla by být reakce veřejnosti příznivá k přijetí zákona. Negativní reakce publika znamená, že se téma imigrace nepodařilo sekuritizovat například proto, že ho veřejnost nechápe jako existenční hrozbu pro přežití společnosti, respektive její identity a upřednostňuje raději ochranu lidských práv. K zjištění podpory sekuritizace veřejností budou využity také výzkumy veřejného mínění zabývající se otázkou imigrace.

Práce bude členěna do čtyř základních částí. První část se bude zabývat teorií sekuritizace, jejími výchozími tezemi, pojmy, se kterými pracuje a její kritikou. Dále bude vysvětlena možnost její aplikace na společenský sektor a oblast migrace. Následující část práce se bude věnovat specifikům mexické imigrační vlny ve Spojených státech. Kromě stručného historického vývoje bude podrobněji pojednáno
o podmínkách sekuritizace v Arizoně i zákonu SB 1070. Třetí kapitola bude obsahovat samotný výzkum „řečových aktů“ potenciálních sekuritizačních činitelů – tedy analýzu politických projevů a mediálních sdělení, kde bude hledána přítomnost, nebo absence sekuritizačních pohybů. Z výsledků analýzy by mělo plynout zjištění, jestli je imigrace v Arizoně sekuritizovaná. Poslední část práce bude klíčová, neboť zanalyzuje na základě sekuritizace imigrace, nebo její absence důsledky pro arizonskou, potažmo americkou společnost a její identitu. Její součástí bude i přehled různých pojetí americké identity. K tomu budou využity také výzkumy veřejného mínění, aby tak byl zahrnut nezanedbatelný krok pro úspěšnou sekuritizaci – přijetí argumentace veřejností.

O nejpodrobnější aplikaci sekuritizace na téma imigrace se zasloužila práce Philippa Bourbeaua The Securirization of Migration: A Study of Movement and Order z roku 2011, ve které autor aplikuje teorii na Francii a Kanadu. Práce je zatím v českých knihovnách nedostupná, proto tato práce vycházela z autorovy disertační práce, jejíž obsah se shoduje s později vydanou knižní podobou.

Pro pochopení teorie sekuritizace je klíčovým dílem práce Bezpečnost: nový rámec pro analýzu od Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaapa de Wildeho. Mezi nejpodnětnější doplnění této teorie patří práce Thierryho Balzacqa, které rozpracovávají koncept bezpečnosti jako řečového aktu a článek Jefa Huysmanse The Normative Dilemma of Writing Security, kde autor poukazuje na možné důsledky takto chápané bezpečnosti.

Téma americké identity je v akademickém prostředí mimořádně rozsáhlé. Pro účely práce je pravděpodobně nejzajímavější kontroverzní dílo politologa Samuela Huntingtona Kam kráčíš, Ameriko?: krize americké identity. Huntington v něm předestírá vizi americké identity jako produktu specifické anglosaské protestantské kultury, ocitající se v ohrožení kvůli masové imigrační vlně z Latinské Ameriky. Autor v knize nicméně cituje řadu význačných autorů a navzdory protežování jeho verze
o úpadku americké identity, tak jak ji chápe on, je v dílu podáno mnoho různých pohledů na to, co je náplní americké identity. Podobné názory zastává také Peter Brimelow a jeho dílo Alien Nation, které poukazuje především na negativní důsledky současné vlny ilegálních imigrantů pro americkou společnost a ve shodě s Huntingtonem klade důraz na etnicko-kulturní základ americké identity. Pro důslednější pokrytí spektra názorů na to, co je americkou identitou, sloužilo především dílo Arthura Schlesingera mladšího The Disuniting of America, ve kterém velmi podrobně rozvádí argument, že Amerika je založená především na víře ve společně sdílené hodnoty, jež je nadřazená etnickému původu všech skupin obyvatel.

1. Teorie sekuritizace a její aplikace na migraci

Tzv. kodaňská škola[2] zastává svébytný přístup ke zkoumání bezpečnostní agendy a její rozvoj je spjat s koncem studené války. Ústředním dílem této školy je Security: A New Framework for Analysis, ve kterém je detailně rozpracována teorie sekuritizace. Teorie jako taková je spojením koncepce sekuritizace, jejímž duchovním otcem je Ole Wæver
a sektorového přístupu k bezpečnosti Barryho Buzana.

1.1  Pojetí bezpečnosti v rámci kodaňské školy

Vznik teorie byl v podstatě vymezením se proti tradičnímu přístupu k bezpečnosti, jenž chápal bezpečnost téměř výhradně ve vztahu ke státu jako referenčnímu objektu, jehož přežití může být ohroženo. Toto pojetí bylo navíc kritizováno za pojetí státu jako objektivně dané skutečnosti.[3] Potřeba rozšířit bezpečnostní agendu se objevovala stále častěji s tím, jak ke konci studené války narůstala důležitost ekonomické či environmentální agendy. Byl to právě Barry Buzan se svým dílem People, States and Fear, kdo konceptuálně rozšířil bezpečnostní agendu na další sektory.

Přenesení pojmu bezpečnost na další sektory bylo možné díky jeho extrakci tak, jak byl definován v rámci vojensko-politického přístupu. V tomto přístupu je podle autorů bezpečnost „synonymem pro přežití čili zachování existence“ [v originále bez kurzívy] a mluvit o ní můžeme ve chvíli, kdy je „určité téma prezentováno jako existenční hrozba pro daný referenční objekt.“[4] Existenční hrozby přitom mohou být definovány různě podle sektorů. V politickém sektoru je to většinou suverenita státu, v sektoru společenském rozsáhlé kolektivní identity – např. národ, který vždy nemusí být ztotožněn se státem. Pojem sekuritizace se z hlediska teorie nachází na konci pomyslné škály za tématem depolitizovaným (téma není předmětem veřejných debat a rozhodování) a politizovaným (téma je součástí veřejné politiky). Pokud se dostává za hranice tématu politizovaného, je chápáno jako existenční hrozba a žádá si mimořádná opatření. Legitimizaci porušení běžných politických procedur a v extrémním případě omezení práv vysvětlují autoři argumentací, že pokud se nepodaří hrozbu odvrátit, „vše ostatní se stane nepodstatným (poněvadž už bude po nás, nebo budeme při jeho řešení někým či něčím omezováni).“[5] Dalšími pojmy, se kterými teorie pracuje, je aktér sekuritizace – tím je osoba nebo skupina osob, která podniká sekuritizační krok. Sekuritizačním krokem je pak řečový akt, jehož přijetí veřejností představuje dělicí čáru mezi úspěšnou a neúspěšnou sekuritizací tématu. Wæverova definice bezpečnosti jako řečového aktu je pro koncept sekuritizace naprosto klíčová. Tento poznatek vychází z myšlení britského jazykovědce Johna L. Austina. Jeho podstatou je, že „něco se děje díky tomu, že někdo něco řekne.“ Jazyk tedy neslouží pouze k poukázání na určitou věc, jak by jeho funkci chápali realisté a neo-realisté, avšak přímo utváří společenskou realitu.[6] Z tohoto tvrzení můžeme vyvodit, že nikoli materiální existence hrozby dokáže naplnit pojem bezpečnost, ale řečový akt, který jako hrozbu něco pojmenovává sám o sobě. Jedná se tedy o auto-referenční druh jednání. Právě koncepce řečového aktu jako podstata sekuritizace je nejvíce problematická. Teoreticky by totiž podle ní na úroveň existenční hrozby mohlo být povýšeno jakékoli téma jen tím, že bude jako takové označeno. Sami autoři však tuto domněnku vyvracejí definováním dvou podmínek úspěšného řečového aktu. Je to podmínka vnitřní (lingvisticko-gramatická), která závisí na dodržování pravidel řečového aktu. Bezpečnostní řečový akt musí obsahovat prohlášení o tom, co se stane, když k bezpečnostnímu aktu nepřistoupíme a naopak jaká opatření budou přijata, pokud ano (tzv. gramatika bezpečnosti). Druhou podmínku autoři označují jako vnější (kontextuální či sociální). Připouštějí, že roli hraje i sociální postavení aktérů sekuritizace.[7] Sekuritizace je tedy také procesem intersubjektivním, neboť o zařazení daného tématu nad rámec běžné politiky rozhoduje publikum. Podle autorů je sice interakční pole nerovné kvůli tomu, že někteří aktéři můžou být v rámci svého postavení chápáni jako mluvčí pro oblast bezpečnosti, avšak „klíč k úspěšné sekuritizaci nedrží v rukou nikdo konkrétní a navždy.“[8]

Na nesourodost teorie, která proces sekuritizace označuje jako auto-referenční
a zároveň intersubjektivní poukazuje Balzacq. Cituje Buzana s Wæverem, kteří svou teorii popisují jako „konstruktivistickou skrz naskrz“ a podává protiargument, že bezpečnost nemůže být zcela auto-referenční.[9] Bezpečnost by tak podle něj totiž byla redukována na konvenční proceduru jakou je např. svatba. Proto je podle něj potřeba sekuritizaci předefinovat na akt nikoli řečový, ale pragmatický, jehož úspěšnost závisí na souboru podmínek a kontextu (mimo jiné psychologicko-kulturní předpoklady publika).[10] Balzacq odmítá, že by se pouhým „vyslovením bezpečnosti“ stalo bezpečné místo najednou ohroženým. Jazyk podle něj realitu nevytváří, nýbrž pouze formuje to, jak ji vnímáme.[11] Přínos Balzacqa můžeme shrnout následovně: řečový akt sám o sobě existenční hrozbu nevytváří. Aby byl řečový akt úspěšný, musí se soustředit na vnější, kontextuální faktory a předvídat, jak bude veřejnost za daných okolností reagovat. Diskurz, který sice dané téma prezentuje jako existenční hrozbu pro referenční objekt, ale není jako takový přijat veřejností, tak zůstává pouhým sekuritizačním pohybem či krokem.

1.2  Sekuritizace ve společenském sektoru

1.2.1  Potenciál aplikace teorie sekuritizace na společnost

Pro účely této práce je klíčové, jak lze teorii sekuritizace přenést na sektor společenský. Referenčními objekty jsou ve společenském sektoru kolektivní identity, které mohou fungovat i nezávisle na státu. Ty se podle autorů přirozeně rozvíjejí a proměňují. Změny však mohou být vnímány jako „narušení řádu či svedení na nesprávnou cestu, a zdroj těchto změn může být označen za existenční hrozbu,“ protože „schopnost zachovat
a dále reprodukovat jazyk, soubor jistých pravidel chování nebo koncepci etnické čistoty mohou být vyjádřeny také v pojmech přežití.“[12]

Sekuritizace byla aplikována na společenský sektor především v souvislosti se ztrátou národní suverenity (identity) plynoucí z evropské integrace a rovněž pod vlivem dezintegrace Jugoslávie. Právě díky zanedbání ostatních, neevropských regionů byli autoři sekuritizační teorie původně obviněni z eurocentrismu, později však bezpečnostní společenskou agendu rozšířili také na další oblasti. V případě Spojených států můžeme vnímání existenciální hrozby pro společnost vidět například v éře mccarthismu. Pokud společnost vnímá jakou důležitou součást svojí identity minimální roli státu, pak může sekuritizovat dokonce překročení této role státem, což může vést až k násilným činům typu bombového útoku v Oklahomě.[13]

Aplikace konceptu sekuritizace na oblast imigrace se v současnosti nabízí, protože diskuze nad tím, jaký vliv bude mít příliv přistěhovalců na charakter/identitu dané společnosti se objevují stále častěji. Ceyhan a Tsoukala například tvrdí, že kultura, migrace a identita jsou nyní propojené díky vnímání imigranta jako někoho, kdo svou přítomností a kulturní odlišností narušuje soudržnost společnosti.[14] V americkém prostředí nelze nezmínit Samuela Huntingtona, který poukazuje na ohrožení identity imigrací z Latinské Ameriky. Krize by mohla podle Huntingtona vyústit až do Ameriky jako země rozpolcené mezi dvěma kulturami – anglosaskou protestantskou
a hispánskou (katolickou).[15] Většina textů se nicméně zabývá sekuritizací imigrace v evropském prostředí. Diaz a Huysmans se například zabývají vlivem 11. září na propojení témat terorismu, bezpečnosti, migrace a hranic a negativním vlivem sekuritizace na oblast lidských práv.[16]

1.2.2  Limity aplikace teorie sekuritizace na společnost

Přenesení pojmu bezpečnost na společenský sektor s sebou však přináší i stinné stránky. Samotní autoři kodaňské školy vnímají bezpečnost jako negativní pojem a tvrdí, že snahou by mělo být spíše témata desekuritizovat, než bezpečnostní agendu rozšiřovat.[17] Tuto myšlenku rozšiřuje Jef Huysmans ve své práci Defining Social Constructivism in Security Studies: The Normative Dilemma of Writing Security, kde tvrdí, že „vyslovit nebo napsat bezpečnost není nikdy nevinné.“ Huysmans argumentuje, že sociální konstruktivisté vytvářejí bezpečnostní vědění, které může být samo o sobě sekuritizující.[18] Přitom zcela opomíjí Balzacqovu tezi, že k úspěšné sekuritizaci vyslovení bezpečnostního řečového aktu zdaleka nestačí.

Také Ralf Emmers poukazuje na to, že sekuritizace může snadno legitimizovat zapojení ozbrojených sil a omezení občanských práv. Chybí podle něj rovněž dostatek empirického výzkumu a nemožnost v rámci teorie rozlišit mezi sekuritizací a extrémní politizací.[19] Philippe Bourbeau dále tvrdí, že sekuritizace by měla být chápána jako kontinuum a nikoli jako binární veličina.[20] Paul Roe zase varuje, že aplikace teorie na společenský sektor může pomoct legitimizovat rasistické a xenofobní politiky.[21] Podle Billa McSweeneyho je nedostatkem pracovat s pojmy „společnost“ a „identita“ jako s objektivními realitami.[22]

Tato práce bude výše uvedenou kritiku reflektovat právě svým důrazem na roli veřejnosti při konstrukci tématu jako existenciální hrozby. Kritiku zvěcnění pojmů jako národ nebo identita však bude považovat za bezpředmětnou s odvoláním na tvrzení autorů, že i sociálně zkonstruovaný objekt může být v rámci delšího časového období relativně stabilní, a může na něj být tedy nahlíženo jako na objektivní.[23]

Protests

2. Mexická imigrace v historické perspektivě

Spojené státy jsou zemí, jež byla přistěhovalci nejen založena, ale v průběhu celé své historie přijímala početné vlny migrantů z různých zemí. Tato země je tak mnohými dodnes chápána jako „země přistěhovalců“ či země neomezených možností, kde má každý stejnou příležitost usilovat o lepší kvalitu života, ať už se jedná o politickou svobodu nebo ekonomické možnosti, než v zemi svého původu. V různých obdobích historie země přesto existovala snaha přistěhovalectví omezit či zastavit. V současnosti probíhá ve Spojených státech celospolečenská diskuze o důsledcích hispánské
a především mexické přistěhovalecké vlny.[24] Účelem této kapitoly je zasadit současnou, převážně mexickou, přistěhovaleckou vlnu do historické perspektivy a charakterizovat její rysy jak obecně, tak ve státě Arizona, a to především s ohledem na možnosti její sekuritizace.

2.1  Specifika mexické imigrace v kontextu imigrační historie USA

Ještě v devatenáctém století pocházela většina přistěhovalců ze zemí západní a severní Evropy. Ke konci stejného století se složení přistěhovalců začalo měnit s tím, jak do země přicházeli stále ve větším množství přistěhovalci z jižní a východní Evropy, kteří však byli oproti tradičním imigrantům považováni za méněcenné. V roce 1882 došlo dokonce k vyčlenění celé jedné národnostní skupiny – Číňanů, z americké společnosti.[25] Mexická migrace do Spojených států započala v 80. letech 19. století z velké části právě jako reakce na tuto událost. Mexičané se uplatnili jako pracovní síla při výstavbě železnic, v hornictví a zemědělství.[26] Mexická přítomnost na americkém území nicméně nebyla nic nového, neboť po ztrátě mexického území představující dnešní hraniční americké státy (spolu s Nevadou a Utahem) v roce 1848, překračovali Mexičané hranice tak samozřejmě, jakoby se smlouvou z Guadalupe Hidalgo nic nezměnilo.[27]

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století tvořili Mexičané již stotisícovou menšinu. V prvních dvou desetiletích minulého století jich podle odhadů přibylo asi dalších 250 000, přičemž k nárůstu přispěly především pracovní příležitosti na severní straně mexicko-americké hranice. Mexičtí pracovníci byli také aktivně rekrutováni obzvlášť v obdobích naléhavé potřeby pracovní síly – např. během první světové války, nebyli však chápáni jako potenciální součást americké společnosti.[28] Právě geografická blízkost jejich původu totiž měla zaručit, že budou pouze dočasnou pracovní silou, která se bude vracet zpět domů, když jí už nebude potřeba. Vyvrcholením tohoto pragmatického přístupu bylo přijetí programu Bracero v roce 1942, který Mexičanům dovoloval dočasně pracovat v americkém zemědělství. Během fungování programu (1942–1964) započal  fenomén masové ilegální imigrace. Přes milion ilegálních Mexičanů bylo však deportováno v roce 1954 v rámci iniciativy Imigrační
a naturalizační služby Spojených států pod názvem Operation Wetback. I po ukončení programu Bracero se nicméně zaměstnavatelé mohli spolehnout na příliv levné pracovní síly, která se při přechodu hranic v čím dál větší míře spoléhala na pomoc profesionálních pašeráků, tzv. coyotes.[29] Opakované pokusy o zavedení penalizací pro zaměstnavatele, kteří dávají práci ilegálním imigrantům, se ukázaly jako neefektivní, neboť zaměstnavatelé v určitých odvětvích na levné mexické pracovní síle záviseli.

2.2  Mexická imigrace optikou sekuritizace

Pokud bychom se na problém mexické imigrace podívali optikou teorie sekuritizace, pak se na škále témat od depolitizovaných k sekuritizovaným stává tématem politizovaným v průběhu osmdesátých let. Například v platformě Republikánské strany se zmínka o imigraci neobjevila dříve než v roce 1980.[30] Jako extrémně politizované bychom téma mohli označit v letech devadesátých a to především v souvislosti s narůstajícími ilegálními přechody americko-mexické hranice. Problém ilegální imigrace byl ztotožněn s propustností hranice (a tím pádem s problémem pašování drog nebo přeléváním násilí produkovaného drogovými kartely), které měla zabránit její důslednější ochrana.

Ve stejném období prudce vzrostly antiimigrační nálady, které se projevily
i v takových zákonech, které měly ilegálním imigrantům odepřít přístup k sociálním službám, čehož nejilustrativnějším příkladem je kalifornský Návrh 187 přijatý v roce 1994. Snaha omezit příliv imigrantů z jihu se pak odrazila v militarizaci hranice zcela v souladu s politikou definovanou jako prevence odstrašením, která měla ztížením vstupu na hlavních hraničních přechodech odradit imigranty od vstupu. Operace
Hold-the-Line z roku 1993 a operace Gatekeeper z následujícího roku sice dramaticky redukovaly počet pokusů o přechod hranice v El Pasu, respektive San Diegu, pokusy
o přechod hranice se však pouze přesunuly do nehostinných pouštních oblastí Arizony
a Nového Mexika.

Chápání propustnosti hranice jako hlavní příčiny fenoménu ilegální imigrace
a dalších výše zmíněných problémů se pak odrazilo i v alokaci zdrojů a lidské síly na hranici. Počet zaměstnanců Hraniční stráže například mezi lety 1986 a 2006 vzrostl z 2 000 na 12 200 a její rozpočet se více než zšestinásobil.[31] Militarizace hranice se projevila i v jejím soustavném opevňování a ve snahách Kongresu o zapojení armády.

Veškeré snahy však byly neefektivní, protože potenciální přistěhovalci se pouze přesouvají na méně střežená místa či do stále větší míry využívají služeb profesionálních pašeráků. Díky Severoamerické dohodě o volném obchodu se navíc dramaticky navýšil počet nákladních aut proudících na americké území z jihu, jež jsou často využívána k převážení imigrantů. Jejich kontrola je však z logistického hlediska nemožná. Zdá se, že dokud bude fungovat poptávka po levné mexické pracovní síle
a vynucování imigračního práva u zaměstnavatelů bude minimální, pak i příliv imigrantů, třebaže v některých obdobích nižší, bude pokračovat. Současná imigrační legislativa navíc přehlíží fakt, že 40–50 procent „ilegálů“ vstoupilo na území legálně, avšak zůstalo na něm po vypršení platnosti víz.[32]

Zatímco v letech 1930–1950 přibývalo ve Spojených státech kolem 150 000 imigrantů ročně, za dekádu 1990–1999 to již bylo celkově téměř 10 milionů. Ve složení současné přistěhovalecké vlny je nyní navíc dominantní jedna národnost, a to Mexičané, jejichž zastoupení vzrostlo mezi lety 1950–2000 z 30 na 54 %.[33] Změny v demografickém složení přistěhovalců mohou být zdrojem znepokojení nad jejich možným negativním vlivem na skladbu stávající americké populace, v jejíž neprospěch navíc hraje nízká porodnost u bílého nehispánského etnika. V roce 2050 mají hispánští Američané tvořit až 50 % americké populace. Bílá nehispánská populace by klesla pod 50 %, přičemž například před 40 lety, v roce 1970, tvořila celých 83,4 %.[34] Samuel Huntington dále upozorňuje na to, že ještě nikdy nehovořila většina imigrantů jen jedním jazykem (jiným než angličtina). Dopady těchto přistěhovalců na zemi podle něj dále posilují faktory jako je geografická blízkost jejich země původu, absolutní počty
i geografická koncentrace. V extrémním případě by masové přistěhovalectví z Latinské Ameriky mohlo vyústit v Ameriku jako „rozpolcenou zemi po stránce jazykové
i kulturní.“[35] Huntington o charakteru mexické imigrace hovoří dokonce jako
o demografické reconquistě, čímž naznačuje, že kromě soudržnosti americké společnosti se v ohrožení může ocitnout i integrita teritoriální.[36]

2.3  Specifika imigrace v Arizoně

Na hranicích mezi státem Arizona a Mexikem dochází k nejvíce ilegálním přechodům
a zatýkání více než poloviny všech ilegálních imigrantů mířících do země.[37] Celkový podíl hispánské populace se v Arizoně odhaduje na 31 %.[38] Nárůst počtu přechodů na arizonském území bezprostředně souvisí s operacemi Hold-the-Line (1993)
a Gatekeeper (1994), které měly za následek přesun ilegálních přechodů do nehostinných pouští Arizony. Náročnost přechodu přitom způsobila smrt tisíců přistěhovalců. V tomto období můžeme zaznamenat vzestup protiimigračních nálad. V roce 1988 například v Arizoně proběhla iniciativa za uznání angličtiny jako úředního jazyka.[39] Zabránit přílivu přistěhovalců nezabránila ani operace Safeguard zahájená v roce 1995 v Nogales a posléze rozšířena do oblastí Douglas a Naco, jejíž součástí byla i výstavba opevnění podél hranice.[40]

V roce 2005 se v Arizoně zrodil fenomén minutemanů – dobrovolníků střežících hranici. Na možný sekuritizační potenciál imigrace v Arizoně poukazují i kroky bývalé arizonské guvernérky Janet Napolitano, která vyhlásila nouzový stav a zdroje na opevnění hranice hodlala čerpat z nouzových fondů určených pro nenadálé (např. přírodní) katastrofy.[41]

2.3.1  Zákon SB 1070

Největší kontroverze vzbudil zákon z dubna 2010 zkráceně nazvaný jako SB 1070 (The Support Our Law Enforcement and Save Neighborhoods Act) se svým apelem na kontrolu dokumentů u těch, jež vzbuzují „důvodné podezření“, že jsou cizinci ilegálně pobývajícími na území Spojených států.[42] Zákon dále pověřoval policisty k vyšetřování a zadržování domnělých ilegálních imigrantů a občanům dával právo je žalovat, pokud tak neučinili. Každý, kdo nebyl občan Arizony a neměl u sebe dokumenty, se také nově dopouštěl přestupku.

Pod tlakem federální vlády z obav z rasové profilace (a to i legálních imigrantů) byli arizonští zákonodárci posléze nuceni provést opravy v textu zákona. Jeho existence přesto vyvolává kontroverzi dodnes.[43] Senátor Russel Pearce, jeden z největších obhájců a iniciátor zákona, byl v listopadu 2011 odvolán z funkce.[44] Ministerstvo spravedlnosti se pro změnu zaměřilo na šerifa okresu Maricopa Joe Arpaia známého svým tvrdým přístupem vůči ilegálním imigrantům s obviněním, že se cíleně zaměřuje na zatýkání
a zadržování osob latinskoamerického původu.[45] Guvernérka Jane Brewer byla v únoru 2012 předvolána demokratickým senátorem za New York, aby před senátní porotou vypovídala o zákonu. Panel se měl snažit zjistit, jestli jsou státní zákony jako SB 1070 ústavní.[46] Zákon vyvolával vlny protestů už od svého přijetí. Odpůrci zákona dokonce na jaře 2010 zorganizovali bojkot Arizony a řada umělců odvolala plánované koncerty. V dubnu 2012 se opět rozhořela debata o ústavnosti zákona díky jeho projednávání na půdě Nejvyššího soudu. Kromě důrazu na možnost rasové profilace, vzbuzuje kontroverze především debata o právu státu přijímat svou vlastní imigrační politiku, když ta je v kompetenci federální vlády. Tento argument je také hlavním bodem federální žaloby z července 2010.

Zákon sám o sobě může být chápán jako katalyzátor vyhrocení debaty
o imigraci. Podle Andrey Nill diskurz o zákonu přispívá k démonizaci „latinos“ ve Spojených státech. To má za následek spojení obrazu všech „latinos“ (nejen Mexičanů) s obrazem ilegálních imigrantů obecně, a tímto zákon naprosto přehlíží, do jaké míry se někteří přistěhovalci latinskoamerického původu integrovali do společnosti. [47]

Zákon SB 1070 však v Arizoně není ojedinělý. V poslední dekádě byla v Arizoně přijata řada antiimigračních zákonů, z nichž nejdůležitější byl Návrh 200
z roku 2004, který byl ve své snaze zabránit přístupu ilegálních imigrantů k sociálním službám inspirován nechvalně proslulým kalifornským Návrhem 187.[48]

2.3.2  Možnosti sekuritizace imigrace v Arizoně

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že podmínky pro sekuritizaci imigrace jsou v Arizoně velmi příznivé. Alokace finančních zdrojů i militarizace mexicko-americké hranice vypovídá o extrémně silné politizaci problému mexické imigrace. Ta je významná jak z hlediska absolutního počtu, tak kvůli faktu, že proporčně Mexičané představují většinovou část celkové imigrace, ještě výraznější mezi ilegálními imigranty. Tento trend bude mít pravděpodobně dlouhodobý charakter nejen kvůli geografické blízkosti Mexika, ale hlavně díky vzájemné ekonomické závislosti: především jihozápadní američtí zaměstnavatelé závisí na levné pracovní síle a Mexiko zase „vyváží“ svůj problém s nezaměstnaností.[49] Pravděpodobnost snah o sekuritizaci ještě zvyšuje spojení problému migrace s trestnou (především drogovou) činností
a eskalace antiimigračních nálad projevujících se i ve vzniku samozvaných skupin připravených vynucovat imigrační právo na hranicích (fenomén organizace Minuteman) a v iniciaci řady antiimigračních zákonů. Výzkum toho, zda se někteří aktéři
o sekuritizaci skutečně pokoušejí, je předmětem další kapitoly.

3. Sekuritizace imigrace v Arizoně: analýza kroků politických aktérů a médií

3.1  Metodologie výzkumu

Předchozí kapitola ukázala, že téma imigrace je ve státě Arizona vnímáno jako velmi palčivý problém. Závažnost tohoto tématu se odrazila i v přijetí řady antiimigračních zákonů v průběhu posledních deseti let. Zákon SB 1070 konkrétně naznačil, že ze strany některých aktérů by mohlo docházet k pokusu imigraci sekuritizovat – prezentovat ji jako existenční hrozbu. Tato práce vychází z domněnky, že současná přistěhovalecká vlna by mohla být chápána kvůli svému převážně hispánskému etnickému složení jako existenční hrozba pro přežití arizonské a potažmo také americké společnosti – či její soudržnost/identitu. Ověřit toto tvrzení bude primárním cílem této kapitoly, a to pomocí cíleného vyhledávání sekuritizačních kroků ve dvou rovinách – na rovině politických aktérů a v rovině mediální. Pokud tato hypotéza nebude potvrzena, bude se analýza pokoušet odpovědět na otázku, jaké jiné soubory tvrzení o imigraci můžeme identifikovat a jak se dají dále vztáhnout k sekuritizaci imigrace, případně jestli můžeme vůbec vysledovat nějaký (třebaže nepřímý) potenciál do budoucna vnímat fenomén imigrace v Arizoně jako existenční hrozbu.

Základní metoda výzkumu sekuritizace spočívá ve vyhledávání počtu případů, kdy je imigrace přímo označena jako existenční hrozba na rovině politických aktérů
a médií. Časově byl výzkum omezen na rok 2010 – především kvůli přijetí zákona SB 1070, jež z hlediska sekuritizace představuje důležitou indicii podle toho, jestli je mluvčími označen spíše jako efektivní prostředek k řešení problémů bez ohledu na možnost rasové profilace Hispánců, nebo zdali je právě pro možnou profilaci odsuzován jako nepřijatelný. Akceptace omezení práv by se měla vyskytovat především u aktérů, kteří se imigraci nějakým způsobem sekuritizovat pokoušejí.

Na rovině politických aktérů byly zkoumány projevy, tisková prohlášení, autorské sloupky či editorialy v novinách a rozhovory předních arizonských činitelů. Kategorie rozhovorů byla zavedena z důvodu nedostatku projevů zejména u těch politických aktérů, na jejichž osobních internetových stránkách není dostupný dostatek projevů, či byly stránky z důvodu ukončení politické funkce úplně zrušeny. Dále byly použity přepisy rozhovorů ze serveru RealClearPolitics, které jsou ovšem dostupné pouze ve velmi omezeném počtu. Proto byly rozhovory ještě doplněny o další, zveřejněné na oficiálních kanálech politiků na YouTube. Z videí a audio nahrávek rozhovorů a projevů zveřejněných na YouTube byly navíc (u aktérů s velkým počtem záznamů) vyřazeny ty, které měly dopad pouze na velmi úzký okruh veřejnosti (rozhovory z místních rozhlasových stanic, projevy na místních schůzích
s veřejností atd.) Z důvodu časové náročnosti pořizování přepisů a velkého počtu pramenů na oficiálním kanálu senátora McCaina byl analyzován pouze první uvedený projev či rozhovor ze dne, ve kterém jich bylo dostupných více než jeden.

Do analýzy byly zahrnuty všechny prameny, ve kterých byla nějakým způsobem zmíněna imigrace (stav imigračního systému v zemi, problémy pramenící z imigrace, imigranti na území Arizony atd.) nebo již zmíněný antiimigrační zákon SB 1070 pokud byl ve spojení s jakýmkoli hodnotícím soudem a nebyla jen prostě konstatována jeho existence. Do jisté míry problematickým se ukázalo časté (třebaže implicitní) propojení problému ilegální imigrace s komplexní bezpečnostní situací na hranici (např. fakt, že imigranti de facto finančně přispívají drogovým kartelům, které jsou často napojeny na coyotes, kterým právě tito imigranti platí za pomoc při přechodu). Protože soubor problémů pramenících z nedostatečné ochrany hranice nemůže být automaticky ztotožněn s problémem ilegální imigrace, jsou do analýzy zahrnuty pouze ty projevy, ve kterých je fenomén imigrace alespoň zmíněn jako součást širší problematiky nežádoucího stavu ochrany hranice a naopak ty prameny, které se zabývají pouze problematikou samotné hranice, třebaže mluvčí může problém ilegální imigrace považovat za samozřejmou součást problematiky, byly z analýzy vyjmuty. Fakt, že téma imigrace je nejčastěji uváděno přídavným jménem ilegální se sice může také jevit jako deformační faktor imigračního diskurzu (nepoznáme z něj, co si mluvčí myslí
o přistěhovalectví obecně), avšak právě ilegální imigrace se Arizoňanům jeví jako největší problém, a proto se totéž odráží i v diskurzu.

Za politické aktéry s nejvyšším společenským postavením byla považována guvernérka, zástupci Arizony v Kongresu a arizonský ministr spravedlnosti, který byl v roce 2010 rovněž hlavním vyzyvatelem guvernérky o její post v listopadových volbách. V rovině mediálních aktérů byla snaha analyzovat takový deník, který zasahuje co největší okruh čtenářů. Jednotkami analýzy byly všechny výroky v článcích ze sekce op-ed (názory a editorialy), které se nějakým způsobem týkaly migrace nebo zákona SB 1070 a zároveň byly publikovány v průběhu roku 2010. Protože články z nejčtenějšího arizonského deníku Arizona Republic nebyly dostupné, byl použit druhý nejčtenější deník Arizona Daily Star,[50] dostupný přes databázi Factiva. Deník Arizona Daily Star je v kontextu spíše republikánsky orientované Arizony považován za liberálnější[51]
– analýza právě jeho článků však může být přínosná právě jako protiváha k politickým aktérům, z nichž tři pro sekuritizační proces nejrelevantnější (guvernérka a oba senátoři) jsou členové Republikánské strany. Druhým důvodem pro relevanci těchto novin pro analýzu sekuritizace je fakt, že jsou vydávány v Tucsonu, přičemž tucsonský sektor trpí největším počtem ilegálních přechodů. Podíl hispánských a latinskoamerických obyvatel je v Tucsonu s 41,6 % o něco vyšší než ve Phoenixu[52] s 40,8 %.[53]

3.2  Přítomnost sekuritizačních kroků u politických aktérů

3.2.1  Guvernérka

Za nejrelevantnějšího politického aktéra ve státě Arizona je bez pochyb považována guvernérka státu Jan Brewer, která svůj post zastává od roku 2009.[54] Byla to právě guvernérka Brewer, kdo podepsal zákon SB 1070 arizonského zákonodárce Russela Pierce. I tento její krok měl za následek velký počet projevů a rozhovorů pokrývajících téma imigrace v průběhu roku 2010.

Se sekuritizačním krokem definovaným velmi úzce v sekuritizační teorii,[55] se v praxi jen zřídka setkáme a žádný výrok guvernérky Brewer daná kritéria nesplňoval. Jako slabě sekuritizační, jak už bylo výše uvedeno, však může být označena například podpora zákona nebo argument, že stát se musel uchýlit k přijetí zákona, protože federální vláda selhala v plnění své ústavní povinnosti. Toto tvrzení totiž implicitně obsahuje fakt, že zákon je jakési mimořádné opatření přijaté jen z důvodů krize, která se vymkla z rukou a standardními politickými prostředky již nemůže být řešena.[56] Jestliže federální vláda nekoná svou práci, „pak jim v tom pomůže Arizona.“ Zákon je namířen především proti těm ilegálním imigrantům, kteří už žijí v zemi, a dá se tedy pochybovat, jestli jejich stíhání bude mít nějaký dopad na bezpečnost hranice, která je chápána jako nejvíce problematická. Obhájcům zákona nadále nevadí fakt, že litera zákona se dá velmi snadno zneužít k rasové profilaci zákonů, čímž téma také v podstatě slabě sekuritizují.

Zbylé výroky byly dále zobecněny do souborů tvrzení, které byly (nebo jejich konkrétnější části) z hlediska teorie sekuritizace dále vyhodnoceny jako extrémně politizující, z hlediska sekuritizace neutrální či naopak desekuritizující, pokud se například snažily vyvrátit obraz imigrantů jako hrozby.

Nejčastěji guvernérka tvrdila, že současná situace na hranici je důsledkem selhání federální vlády plnit svoji ústavní a morální odpovědnost – tedy chránit federální hranici. Arizona podle ní doplácí na nefunkční imigrační systém a neschopnost vlády vynutit federální právo. Guvernérka v těchto souvislostech často mluvila o pocitu opuštěnosti federální vládou, o vydání napospas problémům včetně ilegální imigrace, která je pro Arizonu mimo jiné finanční zátěží, kterou si nemůže dovolit. Většina těchto četných tvrzení byla většinou uvedena jako argument pro alokaci dalších zdrojů (helikoptéry, oplocení, rozmístění Národních gard, navýšení počtu členů Hraniční stráže atd.) na hranici nebo jako legitimizace nějakého druhu akce podniknutého Arizonou za účelem své ochrany. Tento soubor tvrzení byl vyhodnocen jako extrémně politizační.[57] Imigrace v něm sice není přímo označena jako existenční hrozba v žádném ze sektorů, avšak je chápána výhradně negativně a často je automaticky propojována např. s trestnou činností přistěhovalců. V souvislosti s vraždou rančera Krentze[58] mluví guvernérka o „invazi naší země,“[59] a volá po rozmístění 2 500 členů Národní gardy. Pokud budeme chápat, tak jak navrhuje Bourbeau, sekuritizaci jako kontinuum,[60] pak se tato tvrzení blíží k sekuritizační rétorice v těch řečových aktech, kdy guvernérka mluví o „stavu nouze“[61], „krizi“[62] nebo o tom, že občané Arizony nemůžou nečinně sedět, „zatímco si destrukce, probíhající na jih od naší hranice, razí cestu na sever.“[63] Jestliže existuje konsenzus o přírodních katastrofách jako nezpochybnitelné hrozbě, pak
i přirovnání situace ve státě k přírodní hrozbě je nepochybně sekuritizačním krokem. Tato rétorika s důrazem na přijímání speciálních opatření a neodkladné navyšování prostředků se sice blíží gramatice bezpečnosti, avšak ilegální imigrace je zde jako hrozba chápána téměř výhradně díky svému zařazení do souboru závažnějších problémů spojených s propustností hranice.

Z hlediska další kapitoly, která se bude zabývat propojením mezi přítomností sekuritizačních kroků, nebo jejich absencí a americkou identitou, se jako zvlášť významný soubor výroků, třebaže málo četný, zdá tvrzení, že „Amerika je národ zákonů“, který se dá také analyzovat jako slabě sekuritizační, protože jestliže je identita státu založená na vládě práva, pak právě imigranti můžou být sekuritizováni, neboť do země přišli ilegálně a nectí (a proto ohrožují) tento, pro Američany možná klíčový, prvek identity. Guvernérka tvrdí, že „bez vlády práva“ se „tato země zhroutí.“[64] Tato tvrzení však můžou být chápána i jako legitimizace jednání Arizony (přijetí zákona), pokud federální vláda selhává v plnění svých ústavních povinností – i taková interpretace se však dá označit za slabě sekuritizační.

Propojení ilegální imigrace s chápáním USA jako země, kde vládne právo, se projevuje ještě ve varování guvernérky, že právě ilegální imigranti se z důvodu propojení oblasti imigrace a organizovaného zločinu často stávají oběťmi násilných činů, a jsou tak porušována jejich lidská práva. Ani z kontextu tvrzení však není možné dokázat, že by byla (ilegální) imigrace chápána jako hrozba pro americkou identitu jen tím, že se ilegální imigranti často ve svém přechodu hranic spoléhají na pomoc organizovaných zločinných skupin, jsou jimi často následně zneužiti, a na americké půdě tak dochází k porušování práv. Proto tyto výroky byly zařazeny do, z hlediska sekuritizace, neutrální kategorie.

V podstatě jediný tematický okruh, který se dá označit jako desekuritizující, je vzácně se vyskytující tvrzení o prospěšnosti etnické diverzity pro Arizonu, které jen doplňuje fakt lehce vyvoditelný z analýzy předchozích tvrzení, že se nejvyšší politická představitelka státu Arizona nesnaží hispánské imigranty jako etnickou skupinu prezentovat jako existenční hrozbu pro integritu společnosti. Guvernérka tvrdí, že přestože „ochránit naše občany je primární, nemůže se tak dít na úkor diverzity, která udělala Arizonu tak skvělou.“[65] K pokusu o slabou sekuritizaci tak dochází pouze
u imigrace ilegální, která je především ve spojení s dalšími problémy na hranici vnímána jako hrozba, protože „národ bez hranic je jako dům bez zdí – zhroutí se.“[66]

graf1

Graf 1: Imigrační diskurz guvernérky Brewer z hlediska sekuritizace.

3.2.2  Senátoři

Druhým politicky nejvýznačnějším představitelem státu Arizona je senátor John McCain, který se proslavil především tím, že se jako republikánský kandidát postavil proti Baracku Obamovi v prezidentských volbách v roce 2010.[67]

Většina výroků senátora McCaina se pohybuje někde mezi extrémně politizovanými a slabě sekuritizovanými. McCain se nejčastěji vyslovuje pro nutnost bezpodmínečné ochrany hranice, pokud mají být problémy na hranici uspokojivě vyřešeny. Případná imigrační reforma může být podle něj efektivní jedině, pokud Američané získají kontrolu nad hranicemi. Reforma by podle senátora měla obsahovat program dočasných pracovních povolení bez toho, aniž by požadoval legalizaci stávajících ilegálních imigrantů. V souladu s Brewer senátor extrémně politizuje problém imigrace v souvislosti s poukazováním na závažnost problémů na hranici, které jsou podle něj důsledkem selhání federální vlády. Znakem extrémní politizace celého komplexu problémů na hranici, za jehož součást považuje i imigraci, je právě jeho mnohokrát opakovaný požadavek na zapojení Národní gardy, navýšení počtu zaměstnanců Hraniční stráže, rozšíření operací Streamline a Stonegarden (důraz na důslednější vynucování práva) a podpora dalších „odstrašujících“ prostředků – např. výstavby oplocení podél hranice a sofistikovanější dohled nad ní. V některých případech už McCain sklouzává do slabé sekuritizace ilegální imigrace, kterou vnímá jako hrozbu pro bezpečí, životní styl a práva Američanů žijících u hranice. Vražda Krentze je podle něj důkazem, že „nebezpečí je reálné a životy Arizoňanů jsou v ohrožení.“[68]

Zákon SB 1070 senátor McCain legitimizuje tvrzením, že by nikdy nebyl přijat „bez frustrace nad neschopností federální vlády vykonat svoje povinnosti.“[69] Zákon sice bezvýhradně nepodporuje, ale právě díky výše uvedenému selhání federální vlády legitimizuje jeho existenci (jako jakýsi nestandardní, výjimečný krok), čímž oblast ilegální imigrace bezpochyby částečně sekuritizuje. Zároveň odmítá, že by měl zákon skutečně vyvolat rasovou profilaci. Naopak vyzdvihuje jeho přínos při řešení symptomů nechráněné hranice – ilegální imigrace. Jakési nepřímé sekuritizační kroky jsou přítomné v McCainových tvrzeních kde problém ilegální imigrace propojuje s problémem drogových kartelů, které „ohrožují samotnou existenci mexické vlády“
a v případě vítězství si „můžete představit důsledky pro Spojené státy.“[70]

McCain se však na rozdíl od Brewer snaží problém imigrace také desekuritizovat, když upozorňuje na to, že ne všichni imigranti jsou zapojeni do pašování drog a tím je jako skupinu vyjímá z v podstatě téměř sekuritizované oblasti organizovaného zločinu na hranici. Také u McCaina se objevuje odsouzení vážného porušování práv ilegálních imigrantů, které je na území USA rozhodně nežádoucí. McCain v souvislosti s tím vyjadřuje podiv nad tím, „kdepak jsou v tomto případě lidskoprávní aktivisti,“[71] zřejmě jako doklad nesmyslnosti jejich odporu k zákonu SB 1070 z důvodů profilace a zároveň přehlížení tohoto porušování lidských práv ilegálních imigrantů.

Druhým zástupcem Arizony v americkém senátu je Jon Kyl, který v něm dokonce působil v druhé nejvyšší funkci republikánské menšiny (minority whip).[72] Jestli u Kyla můžeme identifikovat nějaká, třebaže jen slabě sekuritizační tvrzení, pak to je opět v tvrzeních ospravedlňujících nouzové přijetí zákona Arizonou v důsledku frustrace nad nečinností vlády. Kyl zdůvodňuje, že „federální vláda neudělala vše, co mohla, aby ochránila hranici, a proto se lidé mého státu uchýlili k opatřením, jako byl zákon.“[73]

Většina výroků se nicméně pohybuje v rovině politizační – Kyl se v první řadě zasazuje shodně s McCainem o různé formy navyšování zdrojů na hranici,[74] kterou je podle něj možné ochránit „za pomocí určité částky vynaložené na další vojsko, oplocení
a věznice.“[75] Ochrana hranice musí být prioritou, neboť teprve až bude ochráněna hranice, „budeme mít otevřenější mysl pro uvažování nad různými součástmi imigrační reformy.“[76] Alokaci zdrojů opět legitimizuje údajnou neschopností federální vlády
a prezidenta Obamy řešit problémy. Z hlediska četnosti je významný i soubor výroků bránících ústavnost zákona, odmítající jeho zneužití k rasové profilaci a varování, že kritici zákon pouze využívají pro dosažení politických zisků. Tato skupina byla z hlediska sekuritizačního potenciálu vyhodnocena jako neutrální.

Za zmínku dále stojí, že ani senátor Kyl neopomněl problematiku porušování lidských práv na území USA spáchané na ilegálních imigrantech. To bylo vyhodnoceno jako tvrzení rovněž neutrální.[77]

graf2

Graf 2: Imigrační diskurz senátorů McCaina s Kylem z hlediska sekuritizace.

3.2.3  Zástupci Arizony ve Sněmovně reprezentantů

Skupinou politických aktérů, jejichž projevy rovněž směřují na poměrně početné publikum jsou arizonští zástupci ve Sněmovně reprezentantů. Počet projevů zabývajících se tématem migrace nebo zákonem SB 1070 je v případě demokratické reprezentantky 1. volebního obvodu Ann Kirkpatrick značně omezený. Jasným dokladem silné politizace problému jsou však stížnosti kongresmanky na to, že Arizona „je epicentrem problému“ a „rančeři žijí ve strachu každý den,“[78] jakož i její volání po navýšení personálu na hranici. Jako slabě sekuritizační se dají vyhodnotit taková tvrzení, která zákon SB 1070 legitimizují právě s ohledem na frustraci Arizony, avšak jinak podle poslankyně k ochraně hranic zákon nijak nepřispívá. Doslova šokovaná byla kongresmanka v souvislosti s bojkotem Arizony z toho, že by se „federální vláda pokusila potrestat stát za to, že trvá na tom, aby Washington udělal něco pro napravení nefunkčního imigračního systému.“[79]

Projevy republikánských kongresmanů Trenta Frankse a Johna B. Shadegga se tématu imigrace věnují jen v několika málo případech, proto i dopad potenciálních sekuritizačních kroků je malý. Kongresman Franks se problém imigrace slabě pokouší sekuritizovat, a to rovněž prostřednictvím legitimizace zákona, jež Arizona podle něj potřebuje, aby „ochránila obyvatele, hranici [a] zachovala pracovní místa pro naše nezaměstnané občany a legální imigranty.“[80] Franks je velkým obhájcem zákona
a vytrvale odmítá jeho zneužití k rasové profilaci. Taková tvrzení byla vyhodnocena jako neutrální z hlediska jejich sekuritizačního potenciálu.

Slabá sekuritizace ilegální imigrace, třebaže jako součást širšího komplexu problémů, se dá u kongresmana Shadegga snadno identifikovat ve výrocích o „válečné zóně v části Arizony,“[81] i v těch, kde prohlašuje, že fakt, že Phoenix je na druhém místě na celém světě z hlediska počtu únosů, je připsatelný ilegální imigraci a také v tvrzeních o frustraci ze selhání federální vlády, která vyústila až v podpis zákona. Shadegg tedy rovněž legitimizuje přijetí zákona a zároveň odmítá, že by samotné znění zákona bylo diskriminační. Řešením je podle něj program dočasné pracovní síly. Federální vládu kongresman dále vyzývá, aby se problémem ilegální imigrace zabývala, jinak „státy vezmou věci do svých rukou stejně, jako to udělala Arizona.“[82]

Tvrzení demokratického kongresmana Eda Pastora jsou pro sekuritizaci imigrace irelevantní. Jeho postoj k zákonu SB 1070 je velmi negativní, neboť ten podle Pastora „omezuje občanská práva, o která [Američané] bojovali poslední století.“[83] Na stát bude mít zákon podle něj negativní dopad také z hlediska ekonomických investicí, neboť „vytvoří negativní a nepřátelské prostředí pro nebílá etnika a podpoří rasovou profilaci občanů a legálních obyvatel.“[84] Tím se v podstatě částečně snaží dostat ilegální imigranty ze sekuritizované sféry, kde jsou chápáni jako hrozba, do sféry, kde jsou upřednostňována jejich práva jako lidských bytostí. Tato tvrzení však byla podpořena zejména nesouhlasem s možnou rasovou profilací a nelze je zcela automaticky považovat za desekuritizační. Veřejná bezpečnost bude podle Pastora nadále podkopána tím, že „nedostačující zdroje na vymáhání práva budou přesměrovány od boje proti vážným a trestným činům.“[85] Z tohoto tvrzení vyplývá, že ilegální imigranti, proti kterým je zákon namířen, mezi tyto vážné a trestné činy zahrnuti nejsou. Pastor tak nevolá po jednostranném navyšování zdrojů na hranici, ale Obamu místo toho vybízí, „aby podnikl všechny náležité kroky, které překazí přijetí zákona.“[86]

Velmi podobnou rétoriku směřující spíše k samotné sekuritizaci zákona než ilegálních imigrantů, na které zákon cílí, můžeme najít u demokratického kongresmana Raúla Grijalvy. Jestliže znakem sekuritizace je přijetí za normální situace nestandardních prostředků k odvrácení hrozby, pak právě jeho volání po bojkotu Arizony trvajícího do té doby, „než se zbaví této diskriminační a neústavní agendy“,[87] která „podkopává vše, čeho [Američané] v této zemi dosáhli co do hodnot
a standardů,“[88] by mohlo být označeno za sekuritizaci samotného zákona vzhledem k „přežití“ Spojených států v takové podobě, jaká je podle něj žádoucí – tedy jako státu, který si zakládá na důsledné ochraně práv. Ochrana práv a ústavy je kongresmanem Grijalvou postavena nad všechny hrozby plynoucí z problému ilegální imigrace. Kongresman dále dodává: „Pokud nepřijmeme reformu, dovolíme přijímat precedenty v dalších státech, (…) stejně neústavní a diskriminační.“[89] Přímo desekuritizačním krokem je pak jím deklarovaná potřeba cesty k občanství pro ty, kdo jsou „slušní a tvrdě pracují.“[90]

graf3

Graf 3: Imigrační diskurz republikánských zástupců ve Sněmovně reprezentantů z hlediska sekuritizace.

graf4

Graf 4: Imigrační diskurz demokratických zástupců ve Sněmovně reprezentantů z hlediska sekuritizace.

Z hlediska sekuritizace či desekuritizace imigrace jsou nepříliš relevantní kvůli malému počtu výroků demokrat Harry Mitchell a republikánský zástupce Jeff Flake[91]. Oba zákon slovně nepodporují, avšak shodnou se na tom, že byl přijat z frustrace a také v tom, že snahy a čas vynaložené na žalobu Arizony ve věci neústavnosti zákona by měli být raději věnovány snaze vypořádat se s neefektivním imigračním systémem. Podle Flakea může Obama zakročit proti zákonům, se kterými nesouhlasí nejlépe tak, že „zatlačí na Kongres ve věci komplexní reformy.“[92] Jak by však reforma měla vypadat
a jestli by její součástí měla být také legalizace ilegálních imigrantů, však dále nespecifikuje.

Poslední z osmi zástupců státu Arizony ve Sněmovně reprezentantů je demokratka Gabrielle Giffords. Giffords problém ilegální imigrace a hranice obecně politizuje prostřednictvím vyzdvihování potřeby alokace většího počtu zdrojů na hranici, neboť situace už je podle ní „zcela neúnosná.“[93] Škrty ve financování prevence proti ilegálním imigrantům a drogám jsou podle ní „bezpečnostní hrozbou“[94] a Obama by měl okamžitě rozmístit Národní gardu. Bezmezná podpora navyšování zdrojů na hranici je v případě Giffords jistě způsobená i faktem, že k vraždě rančera Krentze došlo právě v jejím volebním obvodu. Zákon přijatý kvůli frustraci státu, podle ní problémy v Arizoně nijak neřeší a sama by pro něj dle svých slov nehlasovala. Žalobu státu však kongresmanka také odmítá – se stejným zdůvodněním jako kongresmani Mitchell
a Flake.

3.2.4  Arizonský ministr spravedlnosti

Pro účely analýzy byl jako relevantní politický aktér z hlediska svého společenského postavení počítán ještě státní ministr spravedlnosti (attorney general) Terry Goddard, který v roce 2010 rovněž za demokraty neúspěšně kandidoval proti Brewer na post arizonského guvernéra. Goddard ve srovnání s ostatními aktéry přispěl rétorikou spíše desekuritizující, protože za hlavní problém hranice označil organizovaný zločin, nikoli komplex problémů, jehož by ilegální imigrace byla složkou a už vůbec ne ilegální imigraci samu o sobě. Goddard často také varuje před negativním dopadem lživých tvrzení (např. o stínání hlav ilegálním imigrantům, o kterých mluvila Brewer). Goddard rovněž volá po imigrační reformě, amnestii ovšem odmítá.

graf5

Graf 5: Imigrační diskurz arizonského ministra spravedlnosti z hlediska sekuritizace.

Podle Goddarda by Američané také měli být hrdi na fakt, že je jejich stát vybudován na mnoha etnikách. Zákon SB 1070 podle Goddarda nic neřeší a může podle něj potenciálně představovat hrozbu pro dodržování práv v Arizoně, neboť iniciátor zákona Russel Pearce „se nezastaví, dokud se z Arizony nestane nové Mississippi.“[95] Na druhou stranu Goddard odmítá bojovat proti přijetí zákona např. prostřednictvím žaloby, která podle něj zastiňuje urgentnější potřeby.

3.3  Sekuritizace imigrace v mediální sféře: Arizona Daily Star

Druhou zkoumanou rovinou z hlediska sekuritizačních kroků je rovina mediální. Právě deník Arizona Daily Star můžeme vyhodnotit jako předního desekuritizujícího aktéra ve státě. Editorialisté a komentátoři nejen tolik nespojují problém ilegální imigrace se všemi problémy týkajícími se propustnosti hranice a s tím spojeným organizovaným zločinem, ale oblast imigrace se aktivně pokoušejí desekuritizovat i důrazem na nutnost přijetí takové imigrační reformy, která bude obsahovat cestu k občanství. Imigrační reforma je podle nich rovněž nejlepší ochranou hranic, pokud „vytvoří způsob, jak pracovníci budou moct snadno a legálně překročit hranice.“[96] Imigranty se ze sféry hrozby snaží vyjmout i důrazem na potřebu odlišovat pravdivé fakty od lživých tvrzení a varováním před jejich démonizací. Na rozdíl od politických aktérů se deník tolik nesnaží posunout téma imigrace do diskurzu extrémně politizovaného už tím, že smysluplné řešení nevidí jen v dalším navyšování zdrojů na hranici.

graf6

Graf 6: Imigrační diskurz deníku Arizona Daily Star z hlediska sekuritizace.

V oddílu novin, kde jsou publikovány smyšlené zprávy na základě aktuálního dění (rovněž součást oddělení op-ed), a který deníku většinou slouží k zesměšnění různých politických aktérů, tak editorialisté poukazují na nevhodnost tohoto řešení vymyšlenou zprávou, ve které senátoři McCain a Kyl požadují, aby byly „dolary nacpané do pytlů navršeny na hranici“ a dále jim deník připsal následující tvrzení: „Rétoriku a peníze jsme směřovali na problém ilegální imigrace a pašování drog v Arizoně už od nepaměti.“[97] Dalším takovým výrokem uměle připsaným McCainovi byl požadavek na vodní příkop kolem hranice. Tato smyšlená tvrzení mají jednoznačně ukázat na to, že vážné problémy na hranici se nevyřeší pomocí dalších zdrojů, ale pomocí reformy.

K desekuritizaci přispěl rovněž diskurz deníku ohledně zákona SB 1070, který je popisován nejen jako neústavní, ale také jako hrozba pro dodržování lidských práv, a to nejen ilegálních imigrantů. Deník Arizona Daily Star se domnívá, že opatření „bude zasahovat do důležitější práce policistů“ a varovně se ptal, jestli Arizona vážně chce, „aby se její policisté chovali jako šerif okrsku Maricopa Joe Arpaio.“[98] Přijetí zákona navíc podle nich vyvěrá z emocí vyvolaných vraždou Krentze. K vyvrácení vykreslení imigrantů jako hrozby slouží také pokus prezentovat je především jako lidské bytosti, které si zaslouží ochranu práv stejně jako každý jiný člověk. Podle editorialistů deníku nemá širší imigrační politika žádný význam, když je ve hře „neodkladná humanitární potřeba.“[99] „Lidé, kteří tuto zemi udělali tak ohromnou,“ to také podle jedné novinářky neudělali jen s lidmi „se stejnou barvou pleti nebo s těmi, co pocházeli ze stejné části planety.“[100] Zákon je navíc špatný „pro Arizonu, [j]e špatný pro obchod, pro postavení státu v zemi i za jeho hranicemi a je ostudou pro celou Arizonu.“[101]

3.4  Sekuritizační potenciál imigrace v Arizoně

Analýza diskurzu o imigraci politickými a mediálními aktéry naprosto jednoznačně ukazuje, že imigranti (hlavně Hispánci) nejsou jako etnická skupina sekuritizováni. Přesto můžeme za slabě sekuritizační kroky označit takové výroky, které ilegální imigranty paušálně ztotožňují s komplexem problémů a bezpečnostní krizí na hranici. Právě proto je zacílení na ilegální imigranty, jak je přítomno v zákonu SB 1070, uváděno jako způsob řešení bezpečnostní krize na hranici. Přitom i obhájci zákona ho často popisují jako jakési nouzové řešení, kterým se Arizona jen snaží zakročit v pro ni neúnosné situaci, kterou federální vláda není schopná nebo ochotná řešit. Pak i případná rasová profilace pro tyto obhájce není relevantním obavou.

Z hlediska časového rozložení výroků je na základě grafů znát, že vyostřený imigrační diskurz byl do velké míry vyvolán smrtí Krentze (konec března), která fungovala jako katalyzátor politizačních a slabě sekuritizačních výroků. V dubnu oživení debaty vyvolalo přijetí zákona SB 1070, jež zůstal klíčovou součástí diskurzu
i v následujících měsících. V červenci pak lavinu reakcí vyvolala diskuze nad žalobou federálního ministerstva spravedlnosti, na podzim imigrační diskurz u většiny aktérů naopak velmi znatelně upadl.

Ve výše zobrazených grafech je znát, že u republikánských senátorů
a guvernérky Brewer je podíl (slabě) sekuritizačních kroků nejvyšší. U republikánských zástupců ve Sněmovně reprezentantů je také o něco vyšší než u jejich demokratických kolegů, kteří jsou v daleko větší míře neutrální. Je však třeba uvědomit si, že pokud je téma imigrace aktéry slabě sekuritizováno, je téměř vždy doplněno přívlastkem ilegální. Téma ilegální imigrace má určitý potenciál být plně sekuritizováno, pokud bude
i nadále chápáno jako součást bezpečnostní krize na hranici (např. spolu s pašováním drog a přeléváním násilí drogových kartelů z Mexika, které by už mohlo být chápáno jako existenční hrozba pro arizonskou politickou suverenitu).

Část diskurzu pokrývají kroky desekuritizační – ve znatelnější míře jsou zaznamenatelné u deníku Arizona Daily Star, který se jeví jako nejvíce liberální
a proimigrační síla ve státě Arizona. Desekuritizačními kroky bylo například volání po imigrační reformě, která by obsahovala cestu k občanství pro ilegální imigranty v zemi, popsání imigrace jako něčeho žádoucího nebo pokus o zpřetrhání asociací mezi ilegálními imigranty a vážnými trestnými činy. Za zmínku stojí také fenomén jakési sekuritizace zákona, který je některými demokraty a deníkem sám vnímán jako určitá hrozba pro Ameriku a její klíčovou charakteristiku – ochranu práv.

Většina diskurzu se nicméně pohybuje v rovině neutrální či v rovině extrémní politizace, kdy se přiznává určitá krizovost situace, která si vyžaduje řešení, avšak spíše v rovině vyšší alokace zdrojů, zvýšené pozornosti k problému ze strany federální vlády, ale hrozba není chápána jako existenční. Reakce americké veřejnosti na sekuritizační
a desekuritizační kroky i důvody, proč téma imigrace pravděpodobně není ve společenském sektoru sekuritizováno a jak s tím souvisí vnímání Američanů sebe samých, budou podrobně popsány v další kapitole.

800px-May_Day_Immigration_March_LA04

4. Role arizonské a americké společnosti v procesu sekuritizace imigrace

Už zmíněná práce Bourbeaua zkoumá míru sekuritizace imigrace v Kanadě a Francii. Omezuje se však na identifikaci sekuritizačních kroků ve Francii a Kanadě a roli veřejnosti zkoumá pouze na základě výzkumů veřejného mínění. Přitom autorem zjištěná silnější sekuritizace imigrace ve Francii a slabá v Kanadě vyvolává otázku, proč se míra sekuritizace v obou zemích liší. Tato kapitola si klade za cíl zodpovědět podobnou otázku pro případ Arizony – proč není imigrace (zejména hispánská)
v Arizoně sekuritizovaná vzhledem k soudržnosti společnosti (její identitě) a jakou roli v tom hraje samotná arizonská společnost? Jestli společnost něco chápe, nebo nechápe jako hrozbu pro svoje přežití totiž do velké míry vypovídá o tom, jaké složky své identity upřednostňuje před jinými.

4.1  Veřejné mínění ohledně přijetí zákona SB 1070

Analýza dat v předchozí kapitole přinesla zjištění, že v některých případech došlo k pokusu sekuritizovat imigraci ilegální (především pokud byla chápána jako součást krizové situace na hranici). Její prezentace jako hrozby byla potom chápána jako legitimizace přijetí zákona SB 1070. Právě proto bude nejprve zkoumán vztah veřejnosti k tomuto zákonu na základě výzkumů veřejného mínění.

Výzkumy provedené v rámci státu Arizona přinesly zjištění, že ze strany samotných Arizoňanů se zákon těší velmi vysoké podpoře. Podle výzkumu provedeného společností Rasmussen Reports v dubnu 2010 mu bylo příznivě nakloněno 64 % procent dotázaných. V květnu to pak bylo dokonce sedm z deseti Arizoňanů.[102] Výzkum provedený společností Behavior Research Center na začátku května rovněž zaznamenal podporu, ačkoliv poněkud menší – 52 %.[103] I přesto lze konstatovat, že Arizoňané  ve své většině přijetí zákona SB 1070 schvalovali.

Průzkumy provedené na federální úrovni shodně vypovídají o podpoře zákona ze strany Američanů – ještě výraznější u republikánů. Například z výsledků výzkumu provedeného Gallupovým ústavem mezi 27. a 28. dubnem vyplynul 41% rozdíl mezi počtem republikánských a demokratických sympatizantů se zákonem (75% podpora voličů GOP, 34% u demokratů).[104] Žalobu federální vlády[105] namířenou proti přijetí zákona naopak podpořilo 56 % demokratů, ale už pouze 27 % nezávislých a 11 % republikánů.[106] Průzkum Univerzity Quinnipiac ze dne 1. června rovněž zjistil vysokou podporu zákonu u republikánů (75%), znatelně menší u voličů nezávislých (57%)
a pouze 28% podporu demokratů, přičemž 49 % z nich bylo přímo proti zákonu. V rámci stejného výzkumu 63 % demokratů souhlasilo s tvrzením, že zákon povede k diskriminaci Hispánců. Stejný podíl republikánů se domníval, že se tak nestane.[107] Ani v červenci, kdy zákon čelil žalobě federální vlády, podpora republikánů zákonu neustala, naopak dosáhla 72 % oproti 33 % u demokratů a 60 % u nezávislých voličů.[108] Podle průzkumu CBS z května se jen 28 % respondentů (respektive 23 % z dotázaných v červnu) domnívalo, že zákon zachází příliš daleko.[109]

Tyto výzkumy jsou jen malou částí z mnoha dokazujících, že především ze strany republikánů a nezávislých se zákon těšil velké podpoře. Přesto se lze, i na základě dalších výzkumů, domnívat, že podporu zákonu nelze automaticky ztotožnit s podporou sekuritizace imigrace (či spíše slabé sekuritizace, tak jak byla identifikována u některých politických aktérů). Rasmussen například zjistil, že 57 % Arizoňanů je pro takovou politiku, která přivítá všechny přistěhovalce s výjimkou těch, kteří by představovali hrozbu národní bezpečnosti, zločince, nebo ty, jejichž jedinou motivací je žít ze sociálních dávek.[110] Na druhou stranu průzkum Univerzity Quinnipiac provedený v červnu ukázal, že ilegální imigrace je vnímána jako velmi závažný problém, a to 77 % procenty voličů GOP, 44 % demokratů a 59 % nezávislých.[111] Malé procento republikánů (12 %)[112], kteří schvalovali způsob, jakým nakládá prezident Obama s problémem ilegální imigrace, naznačilo, že podpora zákona může vyplývat ze stejných důvodů, jaké se objevovaly v projevech především republikánských politických představitelů. Zákon tak mohl být vnímán jako vyvážení nečinnosti demokratické administrativy ve věci ilegální imigrace. Imigrace obecně však navzdory podpoře zákona pravděpodobně jako hrozba chápána není.

4.2  Vztah mezi sekuritizací imigrace a sebeidentifikací společnosti

Na základě analýzy výroků politiků, názorů Arizona Daily Star a výzkumů veřejného mínění se ukázalo, že Arizoňany (respektive Američany obecně) trápí především problém ilegální imigrace – také proto, že ilegální imigranti nepřímo přispívají k prosperitě pašeráků drog. Coyotes, kterým imigranti platí za pomoc při přechodu hranic, jsou totiž často součástí ilegálního obchodu s drogami. Imigranti „bez přívlastku“ však jako hrozba nikdy a nikde zmíněni nejsou. Třicetiprocentní hispánská populace v Arizoně ani z hlediska možného demografického dopadu především na bílou nehispánskou populaci není jako hrozba pro americkou společnost a její přežití prezentována. Jedním z cílů této práce je vysvětlit, proč tomu tak je.

Přestože se práce zabývá státem Arizona, dá se předpokládat, že i navzdory specifikům tohoto státu (určité vlastní, státní identitě), se dají vyvozené závěry do určité míry vztáhnout rovněž na celou americkou společnost, neboť můžeme říci, že nad existenci jednotné americké identity panuje konsenzus, a tedy i Arizoňané se musí cítit jako její nositelé. Vyšší počet hispánské populace v Arizoně by sice mohl vyvolat vyostřenější reakce vůči přistěhovalectví, Hispánci na druhou stranu na jihozápadě USA vždy žili, a populace v hraničních státech tedy také tradičně byla různorodější. Závěry této práce sice nelze absolutizovat, přesto se dá tvrdit, že představují alespoň indikátory toho, které složky jejich identity jsou Američany (či alespoň Arizoňany) upřednostňovány.

Identita obecně je „vzorec významu, podle kterého strukturujeme naše životy.“[113] Je to rozpoznávání konceptu sebe sama s ohledem k ostatním. Identita národní je fenoménem společenským, neboť tkví v pocitu sounáležitosti s určitou skupinou lidí. Podle Millera závisí na víře lidí v to, že tato národní komunita skutečně existuje.[114] Národy jsou tedy slovy Benedicta Andersona „pomyslná společenství“ (imagined communities) a nikoli reálně existujícími entitami. Jestliže definujeme, kdo jsme, pak se tím také vymezujeme proti té skupině lidí, kterou nepovažujeme za součást skupiny, ke které patříme. Toto vnější vymezení tedy bezprostředně souvisí s formulací imigrační politiky a postojům k imigrantům obecně.

Výsledky výzkumu ukázaly, že ani změny v etnickém složení obyvatelstva v důsledku imigrace nejsou prezentovány jako hrozba. Diverzita Arizony byla místo toho naopak několikrát vyzdvihována, a to i guvernérkou Brewer. Výzkum tedy přinesl zjištění, že minimálně v Arizoně není etnicita chápána jako klíčová složka americké identity. Zodpovědět otázku, co dělá Američana Američanem je však ještě o něco složitější.

4.2.1  Anglo-protestantský rozměr americké identity

Nejčastější definice americké identity se dají rozdělit do dvou převažujících linií. Za prvé je to definice, která vyzdvihuje anglo-protestantské kořeny původních přistěhovalců, především těch ze západní Evropy, kteří často hovořili anglickým jazykem. Jejími hlavními zastánci jsou Samuel P. Huntington, Pat Buchanan či Peter Brimelow. Podle Huntigtona jsou tzv. americké hodnoty, formulované především Thomasem Jeffersonem, specifickým produktem původních anglosaských protestantských osadníků. Mezi tyto americké hodnoty pak podle něj patří „anglický jazyk, křesťanské hodnoty, religiozita, anglosaské pojetí vlády práva, zodpovědnosti politických vůdců a práv jednotlivců, a v neposlední řadě i hodnoty odvozené z tradic protestantismu, jako jsou individualismus, etika práce a víra, že lidé mají schopnost
a zároveň povinnost vybudovat pro sebe ráj na zemi, neboli příslovečné ‚město na kopci‘.“[115] Huntington se dále americkou identitou velmi podrobně zabývá ve své práci Kam kráčíš, Ameriko?: krize americké identity, kde uvádí čtyři různé roviny, na kterých lze americkou identitu zkoumat. Rasově a etnicky homogenní Amerika je podle něj minulostí. Třetí aspekt – ideologie – podle Huntingtona sám o sobě národ definovat nemůže (důkazem je pro něj především rozpad Sovětského svazu), o to větší důraz tedy klade na aspekt kulturní. Právě Huntington se totiž zasazuje o úžeji, anglosaskou protestantskou kulturou vymezenou identitu.[116]

4.2.2  Americký národ jako idea

Jinou, široce rozšířenou definicí, je koncepce Spojených států jako idey. Američany podle této definice spojuje víra v určité velmi abstraktní hodnoty jakými je demokracie
a liberalismus. Tato myšlenková syntéza má sice podle Schlesingera nevyhnutelně anglosaské zabarvení, přesto podle něj nebylo jejím cílem zachovat staré kultury, ale vytvořit novou americkou kulturu.[117] Víra v americké hodnoty (American creed) spočívá podle Švéda Gunnara Myrdala ve víře v „důstojnost a rovnost všech lidských bytostí, v nezcizitelných právech na svobodu, spravedlnost a rovné příležitosti.[118]

Jestliže existuje soubor hodnot, jejichž vyznávání dokáže sjednotit směs různých národností, pak si Američané můžou dovolit definovat se také jako „národ imigrantů,“ neboť ani výraznější demografické změny jeho podstatu nemusí ohrozit. Nathan Glazer se shodně s tímto domnívá, že Američané jsou národ založený „nikoli na společném etnickém původu (…), ale spíše na společných univerzálních myšlenkách.“[119] Je ale možné založit identitu národa pouze na víře v abstraktní hodnoty? Podle Huntingtona taková identita Ameriky možná není, neboť by vedla k jejímu rozpadu.[120] Také Spiro se domnívá, že identita je „přece jenom o rozdílech“ a jakmile tyto rozdíly zmizí, „identita zmizí s nimi.“[121] Podle Brimelowa je etnicita dokonce „v americké politice osudem.“[122] Ve své knize Alien Nation se urputně zasazuje za opětovné etnické pojetí americké identity. Zastáncům „ideového“ pojetí klade otázku, jestli si vážně myslí, že „se ostatní národy vynořily ze země“. Všechny národy jsou totiž podle Brimelowa národy imigrantů.[123] Amerika měla navíc podle něj vždy specifické etnické (bílé) jádro.[124] Právě udržení tohoto jádra má podle Brimelowa zabránit, aby Spojené státy nepotkal osud Sovětského svazu nebo Jugoslávie. Multietnické země totiž nepovažuje za životaschopné.[125]

Žádný politický aktér v Arizoně v nejmenším nenaznačil, že by demografické změny způsobené 30% hispánskou menšinou nějakým způsobem ohrožovaly „bílé jádro“. Může to být rovněž proto, že bílí Američané už sami nemají přímou přistěhovaleckou zkušenost spojenou s etnickým chápáním sebe sama dle země původu, a proto jsou nuceni definovat se ještě jinak – pomocí společně sdílených hodnot, které se však od země jejich původů do menší či větší míry liší. Jakkoli má většina těchto hodnot kořeny v anglo-protestantské kultuře, staly se nedílnou součástí americké identity, aniž by byly nutně vázány na protestantské vyznání či etnicitu. Jestliže klíčovými protestantskými hodnotami, které tak napevno zakořenily v americké společnosti, je především etika práce nebo důraz na rodinné hodnoty, pak lze konstatovat, že hispánští imigranti jsou v dodržování těchto charakteristik často daleko důslednější než mnozí členové bílé nehispánské populace. Podle Fukuyamy je úpadek (rodinných) hodnot znatelný spíše u tzv. elit, a na neevropské imigranty tak vina může být svalována jen těžko.[126] Lichost obav z narušení amerických hodnot, tak jak je prezentuje např. Huntigton, vyvrací i Citrin a kol. v článku Testing Huntington: Is Hispanic Immigration a Threat to American Identity?. Podle autorů této studie jsou loajalita k etnické skupině „v této pluralistické verzi tavicího tyglíku (…) s patriotismem spíše kompatibilními, než soupeřícími identitami.“[127] Ve stejné studii autoři tvrdí, že
k osvojení angličtiny dochází počínaje druhou generací přistěhovalců, čímž se jasně staví proti Huntingtonově myšlence „rozdvojení Ameriky“ v důsledku soupeření mezi anglosaskou protestantskou a hispánskou kulturou, reprezentovanou právě především španělským jazykem.

Z absence sekuritizace vyplývá spíše širší pojetí americké identity – tolerance hispánských katolíků a neochota snažit se je obecně prezentovat jako hrozbu pro „protestantskou zemi“ vypovídá o tom, že americká společnost se ve své většině s Huntingtonovými tezemi neztotožňuje. Američany tedy můžeme definovat také jako „pomlčkový národ“ (Irish-American, Mexican-American atd.), jehož obyvatelé si jsou vědomi svého etnického původu, avšak primárně se neidentifikují jako členové této skupiny, ale jako jednotlivci, které spojuje víra v hodnoty zakotvené v Ústavě
a vycházející z širší podpory liberalismu. Druhou možností je takový koncept americké identity, kdy je etnický původ zcela opuštěn a nahrazen výhradně vírou ve výše uvedené hodnoty.

4.3  Pojetí ilegální imigrace jako východisko pro formulaci imigrační politiky

Na základě hlubšího prozkoumání argumentace výše zkoumaných projevů politických představitelů a názorů deníku Arizona Daily Star lze k této spíše ideově definované americké identitě doplnit několik dalších charakteristik. Ty by se daly shrnout do dvou kategorií na základě toho, jaké hodnoty je třeba podle jejich zastánců primárně bránit. První pojetí klade důraz na bezpodmínečnou ochranu lidských práv. Jeho nositeli byl především deník Arizona Daily Star a někteří demokratičtí zástupci ve Sněmovně reprezentantů. Zákon byl pro ně nepřijatelný především s ohledem na možnost rasové profilace Hispánců. Podstatné je, že ilegální imigranti jsou pro ně především lidské bytosti, a proto s nimi má být za každých okolností nakládáno humánně a s respektem k jejich právům. Zastánci tohoto pojetí tak Ameriku mohou definovat především jako národ, který sice vyznává takzvaně univerzální hodnoty, ale je jedinečný v míře
a nekompromisnosti, s jakou se o jejich dosažení zasazuje. Americká identita pro ně může tedy znamenat jakýsi neustávající progres směrem k naplnění těchto ideálů, což je patrné i na jejich trvání na humánním přístupu k ilegálním imigrantům.

Druhé pojetí potom definuje Ameriku především jako národ zákonů. To je velmi znatelně identifikovatelné např. u guvernérky Brewer. Toto pojetí sice rovněž odsuzuje porušování práv na (také ilegálních) imigrantech, avšak klíčový důraz je kladen na dodržování zákonů. Ilegální imigrant se sám uváženě rozhodl překročit hranice,
a porušit tím zákon. V souladu s tímto pojetím je proto i opatření zákona SB 1070, které klasifikuje ilegální pobyt na území Arizony jako trestný čin.

To, jak národ sám sebe definuje, se pak nevyhnutelně odráží v jeho imigrační politice. Proto zastánci druhého pojetí kladou důraz na vynucování stávajícího imigračního práva, které je v současnosti značně neefektivní a rozhodně odmítají legalizaci stávajících ilegálních imigrantů. Z hlediska identity národa, který se profiluje jako „národ zákonů“ není totiž žádoucí přijmout mezi sebe přistěhovalce, kteří tyto zákony svým uváženým, svobodným rozhodnutím porušují.

Oproti tomu první pojetí chápe imigranty téměř jako oběť či přinejmenším objekt strukturálních problémů imigračního systému a vztahů mezi Spojenými státy
a Mexikem či dalšími státy především Střední Ameriky. Dostatek pracovních míst pro přistěhovalce, který do velké míry existuje díky nevynucování zákazu zaměstnávat ilegální imigranty, tak naprosto přirozeně (také díky zákonům trhu) přitahuje přistěhovalce. Pokud je jejich hlavní motivací pracovat, aby uživili svou rodinu, je to pak chápáno jako legitimní důvod, který je nadřazen porušování imigračního práva, jehož se přitom dopouštějí. I proto zastánci tohoto přístupu častěji volají po takové imigrační reformě, která by obsahovala cestu k občanství alespoň pro ty ilegální imigranty, kteří se nedopustili žádného trestného činu kromě ilegálního vstupu do země.

Závěr

Tato práce si kladla za cíl zodpovědět otázku, jestli je imigrace v Arizoně (především hispánská) prezentována jako hrozba pro přežití společnosti. Za druhé se pokusila zjistit, co toto zjištění následně vypovídá o tom, jak arizonská či americká společnost definuje sama sebe, neboť to bezprostředně souvisí s jejím vztahem k přistěhovalectví
a tím, jestli ho pro sebe chápe jako hrozbu či nikoliv.

Práce vycházela z předpokladu, že podmínky pro sekuritizaci jsou v Arizoně velmi příznivé a to z několika důvodů: Hispánci a především Mexičané tvoří nadpoloviční část všech přistěhovalců; většina přistěhovalců díky hispánské přistěhovalecké vlně mluví poprvé převážně jiným než anglickým jazykem, navíc se dá předpokládat, že díky geografické blízkosti se bude jejich počet dále zvyšovat, a tím měnit demografické složení arizonské společnosti v neprospěch bílé nehispánské populace. Domněnku podpořilo i přijetí zákona SB 1070, přičemž obavy, že některá jeho opatření povedou k rasové profilaci ze strany policie a tedy omezení práv, naznačovaly, že by téma imigrace mohlo být sekuritizováno, a toto případné porušování práv tak legitimizováno s odvoláním na existenční rozměr hrozby.

Hypotéza, že právě s ohledem na demografické změny bude snaha imigraci sekuritizovat, se nepotvrdila. Ze strany především republikánských politiků však často docházelo k pokusům o jakousi slabou sekuritizaci imigrace ilegální, která byla ztotožňována s komplexem problémů na hranici čítajícím pašování narkotik a násilí způsobené bojem mezi drogovými kartely a také páchané na imigrantech ze strany coyotes, kteří jsou potenciálními přistěhovalci placeni, aby je dostali za hranice. Jako slabě sekuritizační bylo vyhodnoceno i takové hájení zákonu, jež obsahovalo prvek neodkladnosti a jež zcela přehlíželo možnost rasové profilace v důsledku přijetí zákona. Přijetí takových nouzových opatření v důsledku neodkladnosti řešení problému je totiž také typickým projevem sekuritizace.

Ve většině případů (kromě neutrálních) byla ilegální imigrace spíše extrémně politizovaná – byla tedy popisována jako velmi závažný problém pro bezpečnost státu, avšak ne jako problém existenciální. V souladu s extrémní politizací problému ilegální imigrace pak bylo většinou požadováno navýšení materiálních, finančních nebo lidských zdrojů na ochranu hranice. Její důslednější ochrana měla odrazovat od vstupu, a tím také např. snížit finance plynoucí ke coyotes, respektive do ilegálního obchodu s drogami.

Zavedení pojmu slabá sekuritizace a extrémní politizace bylo nutné pro takové případy, kdy byla ilegální imigrace označena jako existenční hrozba například automatickým propojováním se závažnějšími problémy na hranici, které už jako existenční hrozba většinou prezentovány jsou (slabá sekuritizace). Kategorie extrémní politizace tématu pak byla zavedena proto, aby bylo možné odlišení od tématu politizovaného, u něhož jsou ještě diskutovány jak negativní, tak i pozitivní dopady. Chápání sekuritizace jako binární veličiny se tak shodně s prací Bourbeaua ukázalo pro účely aplikace teorie sekuritizace na oblast imigrace jako nedostačující. Její chápání jako kontinua může pomoci odlišit případ, kdy je téma vyjmuto z politizované sféry, je prezentováno ve velmi negativních konotacích a jeho závažnost má ospravedlnit stále vyšší alokaci zdrojů v boji proti této ještě neexistenciální hrozbě.

Především u nejliberálnějšího aktéra – deníku Arizona Daily Star, bylo možné rozpoznat také kroky desekuritizační – tedy takové kroky, které se problém ilegální imigrace snažily vyjmout ze sekuritizačního diskurzu např. odmítáním jeho samozřejmého propojování s pašováním drog. V některých případech, a to například
i u guvernérky Brewer, byla dokonce přímo vyzdvižena prospěšnost etnické diverzity pro Arizonu, což sice mohl být spíše apel na hispánské voliče, avšak nijak to nesnižuje neochotu Hispánce sekuritizovat.

Při zkoumání rétoriky všech aktérů mimo rámec toho, zda je téma imigrace sekuritizováno, šlo vypozorovat dva zajímavé fenomény. Za prvé to byla snaha některých demokratických zástupců ve Sněmovně reprezentantů (Grijalva, Pastor) sekuritizovat samotný zákon, neboť možnost rasové profilace pro ně představovala ohrožení klíčového prvku toho, co pro ně může znamenat americká identita – tedy koncept respektování rovných práv, o nějž různé skupiny bojovaly v průběhu historie Spojených států amerických. Tento závěr může být samozřejmě poněkud nadsazen, vyostřená rétorika byla pravděpodobně vyvolána nesouhlasem obou kongresmanů se zákonem. Za druhé to je otázka práva státu zasahovat do federální sféry vlivu (imigrace), pokud federální vláda selhává ve vynucování práva v této oblasti. Tato otázka není aktuální jen pro Arizonu, ale také pro další státy, ve kterých došlo k přijetí podobné legislativy, jako je Rhode Island nebo Alabama. Právě selhání federální vlády bylo často uváděno jako důvod nebo ospravedlnění přijetí zákona. Stejný argument by pak dal porozumět tomu, proč se zákon v průzkumech veřejného mínění těšil na státní
i federální úrovni takové popularitě i přes jeho časté spojování s problematikou porušování práv. Lze se domnívat, že také respondenti průzkumů zákon mohli vnímat jako nouzové řešení problému ilegální imigrace či signál do Washingtonu, že situace na hranici spojená i s ilegální imigrací už pro obyvatele Arizony není dále únosná. Takovéto jednání Arizony nebylo v roce 2010 ojedinělé, poněvadž se tento stát v březnu  rovněž připojil k dalším americkým státům v žalobě federální vlády kvůli Obamově reformě zdravotnictví.

Na základě průzkumů na státní i federální úrovni lze obecně rozlišovat mezi demokraty, kteří se vyslovovali spíše proti zákonu a na druhé straně nezávislými
a republikány, jejichž podpora zákonu byla výrazná. Zdá se tedy, že ač se ani jedna strana nesnaží sekuritizovat přistěhovalectví s ohledem na jeho dopad na demografické složení společnosti, republikáni se ve srovnání s demokraty pokouší v daleko větší míře alespoň slabě sekuritizovat přistěhovalectví ilegální. Demokraté naopak zastávají v daleko větší míře, z hlediska sekuritizace, neutrální postoj.

Odlišné chápání problému ilegální imigrace může znamenat, že i chápání toho, co to znamená být Američanem a jaké složky americké identity by tedy měli Američané jako nositelé americké identity přednostně hájit, se různí. Proto i přístup k imigrační politice obou stran bude odlišný. Protože především demokraté (obzvlášť pak deník Arizona Daily Star) chápou přítomnost ilegální imigrace jako důsledek ekonomické situace Mexika a států Střední Ameriky na jedné straně a existence pracovních míst v USA na druhé straně, potom i ilegální přistěhovalectví je v jejich očích do jisté míry legitimní. Důraz pak kladou spíše na dodržování lidských práv těchto imigrantů, neboť ti jsou chápáni hlavně jako lidské bytosti. Tím je definují jako rovné legálním přistěhovalcům i „původním“ obyvatelům. Tato skupina se rovněž častěji zasazuje
o přijetí komplexní imigrační reformy, někdy i s cestou k občanství jako jejím klíčovým prvkem.

Republikáni z velké části chápou ilegální imigraci jako ohrožení jiného prvku americké identity – Ameriky jako národa zákonů. Ilegální imigranti podle nich překračují hranice na základě svého svobodného rozhodnutí. Zastánci tohoto pojetí se proto ztotožňují i s taktikou zákona – prevencí odstrašením. Pomocí zvyšování ochranných prvků na hranici a důslednějšího vynucování imigračních zákonů má být ztížen vstup nebo možnost v podstatě beztrestně pobývat i pracovat na půdě Arizony. Přijetí komplexní imigrační reformy pak často podmiňují kontrolou nad hranicí.

Hlavním přínosem práce je zjištění, že imigrace není v Arizoně vzhledem k její společnosti sekuritizována. To naznačuje, že koncept USA jako národa imigrantů nemusí být mrtvý. Analýza řečových aktů politiků i názorů deníku Arizona Daily Star ukazují, že prvek americké identity, na který se nejčastěji mluvčí odvolávali, byl spíše koncept Ameriky jako národu s nekompromisním důrazem na dodržování lidských práv, nebo její pojetí jako „národa zákonů.“ Větší podpora prvně zmíněného konceptu demokraty a druhého republikány pak odhaluje odlišné pojetí imigrační politiky u obou stran. Ta do velké míry vychází z odlišného chápání ilegální imigrace i ve vztahu k tomu, co je pro ně klíčovým prvkem americké identity. Odlišnost východisek pak může mít za následek další zúžení prostoru pro kompromis ve věci nutné imigrační reformy, který je na dnešní stranicky polarizované politické scéně už tak velmi malý.

Summary

This thesis explored whether the issue of (Hispanic) immigration is presented as an existential threat to the Arizonan society. Another aim of the paper was to draw conclusions on which components of the Arizonan or American identity are considered as essential according to immigration attitudes. Senate Bill 1070 was considered as
a useful indicator considering doubts about possible racial profiling that, for example, should be unacceptable if American people define itself predominantly as a nation protecting civil rights.

The hypothesis that demographic changes occurring in Arizona could lead to understanding of the (Hispanic) immigration as a threat has not been proven. Illegal immigration, however, was (mainly within the GOP actors) weekly securitized as it was understood as an inextricable part of the border crisis comprising of, for example, drug trafficking. Most often, extreme politicization of illegal immigration was identified. Immigration was usually brought to the sphere of extreme politization by calls for more resources to be deployed on the border.

Democrats and the journal Arizona Daily Star were, in comparison to republicans, more neutral or even tried to de-securitize the issue of immigration at times. Moreover, they even tried to securitize the bill itself instead, saying that it is
a threat to the “protection of the rights” component of the American indentity.

It was found, as well, that support for the bill could have quite often stemmed from the frustration over the inaction of the federal government in enforcing the immigration law that is its responsibility.

Since ethnic component as an essential part was ruled out, an alternative – the American nation understood rather like an idea – was explored. It can be stated that different approaches towards immigration originate from different views on what the primary component of that nation should be. For republicans, it is most often a “nation of laws” narrative and that is why they are so vocal in opposing illegal immigration. Because it is illegal, it is in its nature a threat to that component. Democrats, however, see more often the illegal immigrants as victims of structural problems between USA and (in most cases) Mexico owing to which they are attracted to opportunities offered in US. In addition, they are seen just as human beings in no way different from legal immigrants or „native“ Americans.

Seznam použité literatury a pramenů

Prameny

  • Arizona State Senate, Senate Bill 1070 (2010), dostupný na internetu, http://www.azleg.gov/legtext/49leg/2r/bills/sb1070s.pdf, poslední přístup 29.2. 2012.

Citované projevy, rozhovory a tisková prohlášení politických představitelů

  • Brewer Jan, interview poskytnuté Fox News, 31. 3. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=9za4Z6hZw6g&feature=plcp&context=C454b0cbVDvjVQa1PpcFPCZwnOs6T0i0qqPlIWb9_mi7KnUNB0OyU=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Brewer, Jan, interview poskytnuté Fox News, 29. 4. 2012, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=9FANs1dFgWE&feature=plcp&context=C4bf4371VDvjVQa1PpcFPCZwnOs6T0i8rR3L-XfJamzWFbANhAs2A=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Brewer, Jan, „Governor Brewer Letter To President Obama On Border Security“, 6. 4. 2012, http://azgovernor.gov/dms/upload/PR_040610_LtrToPOTUSBorderSecurity.pdf, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Brewer, Jan, „Statement By Governor Jan Brewer On SB 1070“, 23. 4. 2012, http://azgovernor.gov/dms/upload/PR_042310_StatementByGovernorOnSB1070.pdf, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Brewer, Jan, tiskové prohlášení, 15. 12. 2010, http://azgovernor.gov/dms/upload/PR_121510_FederalDistrictCourtGrantsStatesMtDChallenge.pdf, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Kyl Jon, McCain John, „10-Point Plan Would Spur US Government Into Action On Border Security“, 29. 6. 2010, http://mccain.senate.gov/public/index.cfm?FuseAction=PressOffice.OpEds&ContentRecord_id=8fea2c1f-94cf-fe6f-af59-043326d8d4e3&Region_id=&Issue_id=, poslední přístup 21. 4. 2010.
  • Kyl Jon, McCain John, interview poskytnuté Fox News, 23. 6. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=sfMh0_E3h_4&feature=plcp&context=C4a72e5eVDvjVQa1PpcFNZ1Y1ewPojQpWMvnclzXY_YXbTzfaa200=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • McCain John, interview poskytnuté Fox News, 30. 4. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=W-cYgVMKESY&feature=plcp&context=C493830fVDvjVQa1PpcFOEa_XXWgTdqNyRXTmZCvDytQakefkSCLs=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • McCain John, interview poskytnuté Fox News, 15. 7. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=nGHlQ2W7-tk&feature=plcp&context=C44ab821VDvjVQa1PpcFOEa_XXWgTdqKrXiGNSQdab3Y5RRKlKbVg=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • McCain John, interview poskytnuté Fox News, 1. 7. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=2VcCf06_N74&feature=plcp&context=C473cc9dVDvjVQa1PpcFNZ1Y1ewPojQkBdCj9M7X3b-dqhhD452Cc=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Kyl Jon, McCain John, interview poskytnuté Fox News, 23. 6. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=sfMh0_E3h_4&feature=plcp&context=C4a72e5eVDvjVQa1PpcFNZ1Y1ewPojQpWMvnclzXY_YXbTzfaa200=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • McCain John, Kyl Jon, interview poskytnuté Fox News, 23. 6. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=sfMh0_E3h_4&feature=plcp&context=C4a72e5eVDvjVQa1PpcFNZ1Y1ewPojQpWMvnclzXY_YXbTzfaa200=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Kirkpatrick Ann, interview poskytnuté Fox News, 25. 6. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=HqsfKpYbzBA, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Franks Trent, tiskové prohlášení. 24. 6. 2010, http://www.franks.house.gov/press_releases?date[month]=6&date[year]=2010&tag=&commit=Filter, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Shadegg John B., interview poskytnuté MSNBC, 14. 5. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=RUOww6wPR7A&feature=plcp&context=C4669e1eVDvjVQa1PpcFP3J6JLdFYm-x-_2_FXsyliMfDzr_YC1wQ=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Shadegg John B., interview poskytnuté Fox News, 3. 6. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=iThvsm5Dv28&feature=plcp&context=C48432f8VDvjVQa1PpcFP3J6JLdFYm-3k4WUV_4bVTuFbYyXZnTcQ=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Pastor Ed, tiskové prohlášení, 20. 4. 2010, poslední přístup 21. 4. 2012, http://www.pastor.house.gov/index.php?controller=articles&id=2&option=com_tagtrends.
  • Pastor Ed, tiskové prohlášení, 29. 4. 2010, poslední přístup 21. 4. 2012, http://www.pastor.house.gov/index.php?option=com_content&view=article&id=2395.
  • Grijalva Raúl, interview poskytnuté MSNBC, 21. 4. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=XIT7kxPHILQ&feature=plcp&context=C44daaccVDvjVQa1PpcFMoVWOBRSy5OZYdVIfQaFkY_KL9v_XMwqA=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Grijalva Raúl, interview poskytnuté MSNBC, 24. 5. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=BUE84g57qMA&feature=plcp&context=C457628dVDvjVQa1PpcFMoVWOBRSy5OTbJTZruUBI6wmzdTMxSY4M=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Grijalva Raúl, interview poskytnuté MSNBC, 21. 4. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=gR38GwDUUkc&feature=plcp&context=C4c39976VDvjVQa1PpcFMoVWOBRSy5Ofm7F0VVcLBhfr21bf_1CNA=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Grijalva Raúl, interview poskytnuté MSNBC, 28. 4. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=oMsBzGl0Ews&feature=plcp&context=C48f2855VDvjVQa1PpcFMoVWOBRSy5Obj-LiDS1tJqE9yOkoP32lw=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Flake Jeff, tiskové prohlášení, 1. 7. 2010, http://flake.house.gov/News/DocumentSingle.aspx?DocumentID=193385, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Giffords Gabrielle, svěděctví o bezpečnosti hranice rozpočtové komisi, 3. 3. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=ywZ9LigOzo8&feature=plcp&context=C46a822eVDvjVQa1PpcFM67Q6Z7yaItwm-OUYqzNJUdLiR13HcAYU=, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Goddard Terry, interview poskytnuté KUAT, 20. 10. 2010, http://www.terrygoddard.org/2010/10/20/goddard-interviewed-on-kuat, poslední přístup 21. 4. 2012.

Citované články z Arizona Daily Star

(Všechny články z deníku Arizona Daily Star jsou přístupné přes databázi Factiva.)

  • Arizona Daily Star, „Racial Profiling, SB 1070 Will Go Hand in Hand“, 16. 4. 2010.
  • Fitzsimmonst David, „Crocodiles, Piranhas, Moats; April is Adopt-a-Gun Month“, Arizona Daily Star, 24. 4. 2010.
  • Gassen Sarah Garrech, „Immigration Law Will Prompt the World to ‘Profile’ Arizona as Racist, Backward“, Arizona Daily Star, 25. 4. 2010.
  • Innes Stephanie, „Feds Have Fiddled Too Long As Border Security Failed“, Arizona Daily Star, 4. 4. 2010.
  • Vinyard Valerie, „Numbre of Hungry in State Is Growing“, Arizona Daily Star, 4. 2. 2010.
  • Younger Jamar, „City Council Doing the Right Thing“, Arizona Daily Star, 6. 5. 2010.

Kanály Youtube využité pro analýzu

  • Oficiální YouTube kanál guvernérky Jan Brewer, http://www.youtube.com/user/GovJanBrewer?ob=0, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál senátora Johna McCaina, http://www.youtube.com/user/SenatorJohnMcCain, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál senátora Jona Kyla, http://www.youtube.com/user/SenJonKyl, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál kongresmanky Ann Kirkpatrick, http://www.youtube.com/user/Kirkpatrick4Arizona, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál kongresmana Trenta Frankse,  http://www.youtube.com/user/RepTrentFranks, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál kongresmana Johna Shadegga,
  • http://www.youtube.com/user/JohnShadegg?ob=0, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál kongresmana Raúla M. Grijalvy, http://www.youtube.com/user/RaulGrijalvaAZ07, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál kongresmana Jeffa Flakea,
  • http://www.youtube.com/user/JeffFlake, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál kongresmana Harryho Mitchella, http://www.youtube.com/user/RepHarryMitchell, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál kongresmanky Gabrielle Giffords, http://www.youtube.com/user/giffords2, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální YouTube kanál arizonského ministra spravedlnosti Terryho Goddarda
  • a kandidáta na guvernérka v roce 2010,  http://www.youtube.com/user/TerryGoddard2010, poslední přístup 10. 5. 2012.

Oficiální internetové stránky politických představitelů využité pro analýzu

  • Oficiální internetová stránka guvernérky Arizony Jan Brewer, http://www.azgovernor.gov/, poslední přístup 10. 5. 2012. Oficiální internetová stránka senátora Johna McCaina, http://mccain.senate.gov/public/index.cfm?FuseAction=Home.Home, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální internetová stránka senátora Jona Kyla, http://kyl.senate.gov/, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální internetová stránka kongresmana Trenta Frankse, http://www.franks.house.gov/, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální internetová stránka kongresmana Eda Pastora, http://www.pastor.house.gov/, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální internetová stránka kongresmana Raúla M. Grijalvy, http://grijalva.house.gov/, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální internetová stránka kongresmana Jeffa Flakea, http://flake.house.gov/, poslední přístup 10. 5. 2012.
  • Oficiální internetová stránka Terryho Goddarda, http://www.terrygoddard.org/, poslední přístup 10. 5. 2012.

Monografie

  • Andreas Peter, Border Games: Policing the U.S.-Mexico Divide (Ithaca: Cornell University Press, 2009).
  • Brimelow Peter, Alien Nation: Common Sense about America’s Immigration Disaster (New York, HarperPerennial, 1996).
  • Buzan Barry, Regions and Powers: the Structure of International Security (Cambridge: Cambride University Press, 2003).
  • Buzan Barry, Wæver Ole a de Wilde Jaap, Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu (Brno: Barrister & Principal, 2005).
  • Hing Bill Ong, Defining America Through Immigration Policy (Philadelphia: Temple University Press, 1994).
  • Huntington Samuel P., Kam kráčíš Ameriko?: krize americké identity (Praha: Rybka, 2005).
  • Meilaender Peter C., Toward a Theory of Immigration (New York: Palgrave, 2001).
  • Payan Tony, The Three U.S.-Mexico Border Wars: Drugs, Immigration and Homeland Security (Westport: Prager Security International, 2006).
  • Salomone Rosemary C., True American: Language, Identity and the Education of Immigrant Children (Cambridge, London: Harvard University Press, 2010).
  • Spiro Peter J., Beyond Citizenship: American Identity after Globalization (Ofxord: Ofxord University Press, 2000).
  • Schlesinger Arthur Meier, The Disuniting of America (New York: Norton, 1992).
  • Theiss-Morse Elizabeth, Who Counts as an American: the Boundaries of National Identity (Camridge: Cambridge University Press, 2009).

Příspěvky ve sbornících

  • Balzacq Thierry, „Constructivism and Securitization Studies“ in Handbook of Security Studies, eds. Myriam Dunn Cavelty a Victor Mauer (London: Routledge, 2009).
  • Emmers Ralf, „Securitization“ in Contemporary Security Studies, ed. Alan Collins (Oxford: Oxford University Press, 2007).
  • Fukuyama Francis, „Immigrants and Family Values“ in Arguing Immigration: the Debate over the Changing Face of America, ed. Mills Nicolaus, (New York: Touchstone, 1994).
  • Glazer Nathan, „The Closing Door“ in Arguing Immigration: the Debate over the Changing Face of America, ed. Mills Nicolaus (New York: Touchstone, 1994).
  • Mutimer David, „Critical Security Studies: A Schismatic History“ in Contemporary Security Studies, ed. Alan Collins (Oxford: Oxford University Press, 2007).
  • Roe Paul, „Societal Security“ in Contemporary Security Studies, ed. Alan Collins (Oxford: Oxford University Press, 2007).
  • Smith Rogers M., „Alien Rights, Citizen Rights, and the Politics of Restriction“ in Debating Immigration, ed. Carol Swain (Cambridge: Cambridge University Press, 2007).

 

Články v odborných časopisech

  • Balzacq Thierry, „The Three Faces of Securitization: Political Agenda, Audience and Context“, European Journal of International Relations 11, č. 2 (2005).
  • Campbell Kristina M., „The Road to S.B. 1070: How Arizona Became Ground Zero for the Immigrant’s rights movement and the continuing struggle fro Latino Civil Rights in America“, Harvard Latino Law Review, č. 14 (2001).
  • Citrin Jack et al., „Testing Huntington: Is Hispanic Immigration a Threat to American Identity?“, Perspectives on Politics (březen 2007).
  • Huysmans Jef, „Defining Social Constructivism in Security Studies: The Normative Dillema of Writing Security“, Alternatives 27 (2002).
  • Nill Andrea Christina, „Latinos and S.B. 1070: Demonization, Dehumanization and Disenfranchisement“, Harvard Lation Law Review, č. 14 (2001).
  • Tsoukala Ceyhan and Anastassia, „The Securitization of Migration in Western Societies: Ambivalent Discourses and Policies“, Alternatives 27 (2002).

Disertační práce

  • Bourbeau Philippe, „The Securitization of Migration in Canada and France“ (doktorská disertace, The University of British Columbia, 2008).

Články z médií dostupné na internetu

  • Burrelles Luce, „Top 100 Daily Newspapers in the U.S. by Circulation 2005“, , http://www.burrellesluce.com/top100/2005_Top_100List.pdf, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Burrelles Luce, „Top Media Outlets: Newspapers, Blogs, Consumer Magazines, Social Networks, and Websites“, únor 2012, http://www.burrellesluce.com/sites/default/files/Top_Media_2012_Final_January_2012.pdf, poslední přístup 21. 4. 2012.
  • Cohen Jim, Golub Philip S., „Etats-Unis, vers une société post-européene“, Le Monde diplomatique, 5. 7. 2011, dostupné na internetu, http://blog.mondediplo.net/2011-07-05-Etats-Unis-vers-une-societe-post-europeenne, poslední přístup 29. 2 2012.
  • Condon Stephanie, „Poll: Most Still Support Arizona Immigration Law“, CBS News, 25.5. 2010, http://www.cbsnews.com/8301-503544_162-20005957-503544.html, poslední přístup 5. 5. 2012.
  • Holub Hugh, „Will the Arizona Daily Star Die?: A Look at the Newspaper Business in Tucson“, Tucson Citizen, 8. 8. 2010, http://tucsoncitizen.com/view-from-baja-arizona/2010/08/08/will-the-arizona-daily-star-die-a-look-at-the-newspaper-business-in-tucson/, poslední přístup 21. 4. 2010.
  • Lacey Marc, „U.S. Finds Pervasive Bias Against Latinos by Arizona Sheriff“, The New York Times, 15. 12. 2011, dostupné na internetu http://www.nytimes.com/2011/12/16/us/arizona-sheriffs-office-unfairly-targeted-latinos-justice-department-says.html?ref=josephmarpaio, poslední přístup 29. 2. 2012.
  • Lacey Mark, Seelye Katharine Q., „Recall Election Claims Arizona Anti-Immigration Champion“, The New York Times, 10. 11. 2011, dostupné na internetu http://www.nytimes.com/2011/11/10/us/politics/russell-pearce-arizonas-anti-immgration-champion-is-recalled.html?pagewanted=all, poslední přístup 29. 2. 2011.
  • Nintzel Jim, „Rasmussen: Seven in 10 Arizonans Support SB 1070“, Tucson Weekly, 20. 5. 2010, http://www.tucsonweekly.com/TheRange/archives/2010/05/20/rasmussen-seven-in-10-arizonans-support-sb-1070, poslední přístup 5. 5. 2012.
  • Richardson Valerie, „Most Arizonans Back New Immigration Law“, The Washington Times, 6. 5. 2010, http://www.washingtontimes.com/news/2010/may/06/most-arizonans-back-new-immigration-law/?page=all, poslední přístup 5. 5. 2012.
  • Ryman Ann, „Some Arizonans Waiting to Pick Sides Regarding State’s New Immigration Law“, The Arizona Republic, 30. 4. 2010, poslední přístup 5. 5. 2012, http://www.azcentral.com/news/election/azelections/articles/2010/04/30/20100430arizona-immigration-law-moderates.html.
  • Sanchez Humberto, „Schumer Asks Arizona Governor to Testify on Immigration“, Roll Call, 23. 2. 2012, dostupné na internetu, http://www.rollcall.com/news/schumer_asks_arizona_governor_to_testify_on_immigration-212596-1.html, poslední přístup 29. 2. 2012.

Další internetové zdroje

  • Diez Thomas a Huysmans Jef, „The Socio-Political Effects of Securitizing Free Movement: the Case of 9/11“ (Zpráva o výzkumném projektu, University of Birmingham, 30. března 2007), dostupné na internetu, http://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/pais/research/newsecurity/researchprojects/the_socio-political_effects_of_securitising_free_movement_the_case_of_911.pdf, poslední přístup 13. 5. 2012.
  • Douglas Massey, Magaly Sánchez R., „Restrictive Immigration Policies and Latino Immigrant Identity in the United States“, United Nations, Human Development Research Paper č. 43 (2009).
  • Pew Hispanic Center, „Demographic Profile of Hispanics in Arizona, 2009“, dostupné na internetu http://www.pewhispanic.org/states/state/az/, poslední přístup 1.3. 2012.
  • U.S. Census Bureau, „State & County Quickfacts“, http://quickfacts.census.gov/qfd/states/04/0455000.html, poslední přístup 21. 4. 2012.

[1] Na základě zákona SB 1070 („Support Our Law Enforcement and Safe Neighborhoods Act“) mělo být mimo jiné možné zatknout nebo zadržet osobu při podezření, že se jedná o ilegálního imigranta.

[2] Jako kodaňská škola jsou autoři teorie sekuritizace nazváni podle výzkumného institutu Conflict and Peace Research Institute (COPRI) se sídlem v Kodani.

[3] David Mutimer, „Critical Security Studies: A Schismatic History“, in Contemporary Security Studies, ed. Alan Collins (Oxford: Oxford University Press, 2007), 57.

[4] Barry Buzan, Ole Wæver a Jaap de Wilde, Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu, (Brno: Barrister & Principal, 2005), 31.

[5] Tamtéž, 34-35.

[6] Thierry Balzacq, „Constructivism and Securitization Studies,“ in Handbook of Security Studies, eds. Myriam Dunn Cavelty a Victor Mauer (London: Routledge, 2009), 56.

[7] Barry Buzan, Ole Wæver, Jaap de Wilde, „Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu“, 44-45.

[8] Tamtéž, s. 43.

[9] Thierry Balzacq, „Constructivism and Securitization Studies“, 56-59.

[10] Thierry Balzacq, „The Three Faces of Securitization: Political Agendy, Audience and Context“, European Journal of International Relations 11, č. 2 (2005), 177.

[11] Tamtéž, 180-181.

[12] Barry Buzan, Ole Wæver, Jaap de Wilde, „Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu“, 33.

[13] Barry Buzan, Regions and Powers: the Structure of International Security (Cambridge: Cambride University Press, 2003), 287.

[14] Ayse Ceyhan and Anastassia Tsoukala, „The Securitization of Migration in Western Societies: Ambivalent Discourses and Policies“, Alternatives 27 (2002): 28-29.

[15] Samuel P. Huntington, Kam kráčíš Ameriko?: krize americké identity (Praha: Rybka, 2005), 10.

[16] Thomas Diez a Jef Huysmans, „The Socio-Political Effects of Securitizing Free Movement: the Case of 9/11 (Zpráva o výzkumném projektu, University of Birmingham, 30. března 2007), dostupné na internetu, http://www2.warwick.ac.uk/fac/soc/pais/research/newsecurity/researchprojects/the_socio-political_effects_of_securitising_free_movement_the_case_of_911.pdf, poslední přístup 12. 5. 2012, 28.

[17] Barry Buzan, Ole Wæver, Jaap de Wilde, „Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu“, 41.

[18] Jef Huysmans, „Defining Social Constructivism in Security Studies: The Normative Dillema of Writing Security“, Alternatives 27 (2002), 43.

[19] Ralf Emmers, „Securitization“, in Contemporary Security Studies, ed. Alan Collins (Oxford: Oxford University Press, 2007), 115-117.

[20] Philippe Bourbeau, „The Securitization of Migration in Canada and France“ (doktorská disertace, The University of British Columbia, 2008), 7.

[21] Paul Roe, „Societal Security“, in Contemporary Security Studies, ed. Alan Collins (Oxford: Oxford University Press, 2007), 179.

[22] Bill McSweeney, cit. podle Paul Roe, „Societal Security“, in „Contemporary Security Studies“, 178.

[23] David Mutimer, „Critical Security Studies: A Schismatic History,“ in „Contemporary Security Studies“, 62.

[24] V práci se bude mluvit především o imigraci mexické, je však důležité uvědomit si, že ta je chápána jako součást imigrace hispánské, tudíž případná sekuritizace by se pravděpodobně vztahovala obecně k imigraci hispánské.

[25] Rogers M. Smith, „Alien Rights, Citizen Rights, and the Politics of Restriction“, in Debating Immigration, ed. Carol Swain (Cambridge: Cambridge University Press, 2007), 115.

[26] Bill Ong Hing, Defining America Through Immigration Policy (Philadelphia: Temple University Press, 1994), 118-120.

[27] Tamtéž, 117.

[28] Peter C. Meilaender, Toward a Theory of Immigration (New York: Palgrave, 2001), 120-125.

[29] Tamtéž, 126-132.

[30] Peter Andreas, Border Games: Policing the U.S.-Mexico Divide (Ithaca: Cornell University Press, 2009), 86.

[31] Tony Payan, The Three U.S.-Mexico Border Wars: Drugs, Immigration and Homeland Security (Westport: Prager Security International, 2006), 56.

[32] Peter Andreas, „Border Games“, 100.

[33] Douglas Massey, Magaly Sánchez R., „Restrictive Immigration Policies and Latino Immigrant Identity in the United States“, United Nations, Human Development Research Paper č. 43 (2009), 2.

[34] Jim Cohen, Philip S. Golub, „Etats-Unis, vers une société post-européene“, Le Monde diplomatique (5. 7. 2011), poslední přístup 29. 2. 2012, http://blog.mondediplo.net/2011-07-05-Etats-Unis-vers-une-societe-post-europeenne.

[35] Samuel P. Huntington, „Kam kráčíš, Ameriko“, 29-30.

[36] Tamtéž, 225.

[37] Tony Payan, „The Three U.S.-Mexico Border Wars“, 93.

[38] Pew Hispanic Center, „Demographic Profile of Hispanics in Arizona, 2009“, dostupné na internetu, poslední přístup 1.3. 2012, http://www.pewhispanic.org/states/state/az/.

[39] Samuel P. Huntington, „Kam kráčíš, Ameriko?“, 172.

[40] Peter Andreas, „Border Games“, 94.

[41] Tony Payan, „The Three U.S.-Mexico Border Wars, 83.

[42] Arizona State Senate, Senate Bill 1070 (2010), dostupný na internetu,  http://www.azleg.gov/legtext/49leg/2r/bills/sb1070s.pdf, poslední přístup 29.2. 2012,

[43] Žaloba federální vlády nicméně napadla zasahování Arizony do federální oblasti vynucování imigračního práva, jež by byla výše uvedenými opatřeními narušena.

[44] Mark Lacey, Katharine Q. Seelye, „Recall Election Claims Arizona Anti-Immigration Champion“, The New York Times, 10. 11. 2011, dostupné na internetu, http://www.nytimes.com/2011/11/10/us/politics/russell-pearce-arizonas-anti-immgration-champion-is-recalled.html?pagewanted=all, poslední přístup 29. 2. 2011.

[45] Marc Lacey, „U.S. Finds Pervasive Bias Against Latinos by Arizona Sheriff“, The New York Times, 15. 12. 2011, dostupné na internetu http://www.nytimes.com/2011/12/16/us/arizona-sheriffs-office-unfairly-targeted-latinos-justice-department-says.html?ref=josephmarpaio, poslední přístup 29. 2. 2012.

[46] Humberto Sanchez, „Schumer Asks Arizona Governor to Testify on Immigration“, Roll Call, 23. 2. 2012, dostupné na internetu http://www.rollcall.com/news/schumer_asks_arizona_governor_to_testify_on_immigration-212596-1.html, poslední přístup 29. 2. 2012.

[47] Andrea Christina Nill, „Latinos and S.B. 1070: Demonization, Dehumanization and Disenfranchisement“, Harvard Lation Law Review, č. 14 (2001), 40-44.

[48] Kristina M. Campbell, „The Road to S.B. 1070: How Arizona Became Ground Zero for the Immigrant’s rights movement and the continuing struggle fro Latino Civil Rights in America“, Harvard Latino Law Review, č. 14 (2001), 3-4.

[49] V poslední době se však ukazuje, že vyšší nezaměstnanost v USA má za následek snížení imigrace.

[50] Deník Arizona Daily Star vychází podle informací z roku 2005 ve 113 000 výtiscích a jeho největší rival The Arizona Republic ve 452 000 výtiscích. („Top 100 Daily Newspapers in the U.S. by Circulation 2005,“ Burrelles Luce, dostupné na internetu, http://www.burrellesluce.com/top100/2005_Top_100List.pdf, poslední přístup 21. 4. 2012.) Zdá se však, že v roce 2010 byl počet výtisků o něco menší, protože v nejnovějším výzkumu společnosti Burrelles Luce už počet výtisků nedosahuje ani 90 000. („Top Media Outlets: Newspapers, Blogs, Consumer Magazines, Social Networks, and Websites“, Burrelles Luce, únor 2012, dostupné na internetu http://www.burrellesluce.com/sites/default/files/Top_Media_2012_Final_January_2012.pdf, poslední přístup 21. 4. 2012.)

[51] Protože studie o mediální scéně v Arizoně nejsou dostupné, jako doklad „liberálnosti“ Arizona Daily Star posloužila zmínka v článku Tucson Citizen o tom, že případný zánik deníku Arizona Daily Star by konzervativce jistě potěšil. Liberální charakter novin je však jasně znát i na základě provedení analýzy v 3. kapitole této práce. (Hugh Holub, „Will the Arizona Daily Star Die?: A Look at the Newspaper Business in Tucson,“ Tucson Citizen, 8. srpna 2010, http://tucsoncitizen.com/view-from-baja-arizona/2010/08/08/will-the-arizona-daily-star-die-a-look-at-the-newspaper-business-in-tucson/, poslední přístup 21. 4. 2010).

[52] Ve Phoenixu je vydáván deník Arizona Republic.

[53] „State & County Quickfacts“, Oficiální internetová stránka U.S. Census Bureau, dostupné na internetu, http://quickfacts.census.gov/qfd/states/04/0455000.html, poslední přístup 21. 4. 2012.

[54] V tomto roce nastoupila z titulu své funkce ministryně pro vnější vztahy na uvolněné místo po Janet Napolitano, jmenované do čela federálního Ministerstva vnitřní bezpečnosti. Svou pozici pak ještě upevnila vítězstvím ve volbách v listopadu 2010.

[55] Viz první kapitola.

[56] Právě přijetí nestandardních politických opatření z důvodů naléhavosti krize je typickým znakem sekuritizace. Tato opatření jsou podle teorie sekuritizace přijímána (a legitimizována) v případě, že došlo k úspěšné sekuritizaci, neznamená to však, že nemohou být přijata i bez procesu úspěšné sekuritizace a legitimitu se snažit získat teprve následnými sekuritizačními kroky. Ty však veřejnost nemusí přijmout. Obrana nebo kritika zákona SB 1070 byly nejdůležitější součástí imigračního diskurzu v Arizoně v průběhu roku 2010.

[57] Jak už bylo uvedeno v předchozí kapitole, téma imigrace je politizované nejméně od 80. let. Politizované téma ještě ovšem nebývá nutné chápáno jako negativní, naopak se diskutují jeho pozitivní i negativní dopady. Jako extrémní politizace se pak dají chápat i požadavky na navyšování zdrojů na hranici, neboť z nich můžeme vyvodit, že se téma pomalu přesouvá do oblasti, kde je chápané jako hrozba. Právě požadované prostředky mají zabránit, aby se z něj nestala hrozba natolik závažná, že už bude chápána jako existenční a bude sekuritizována. Oblast extrémní politizace tak může být v některých případech chápána jako jakýsi předstupeň sekuritizace.

[58] Robert Krentz byl arizonský rančer, jehož rodina hospodařila na ranči po dobu delší než století a byl známý tím, že dehydratovaným ilegálním imigrantům poskytoval pomoc. Dne 27. března byl zavražděn a všeobecně se věřilo, že vrahem byl někdo, kde překročil hranice z jihu a pravděpodobně byl zapleten do organizovaného zločinu. Tato událost byla v mnoha projevech různých politických aktérů opakovaně zmiňována jako nevyvratitelný důkaz, že se situace na hranici zhoršuje a stává se netolerovatelnou a vyvolala požadavky na její důslednější ochranu. (Informaci o vraždě rančera Krentze podal například New York Times: Randal C. Archibold, „Ranchers Alarmed By Killing Near Border“, The New York Times, 4. 4. 2010, http://www.nytimes.com/2010/04/05/us/05arizona.html?_r=1, poslední přístup 21. 4. 2012.)

[59] Fox News, Interview s Jan Brewer, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=9za4Z6hZw6g&feature=plcp&context=C454b0cbVDvjVQa1PpcFPCZwnOs6T0i0qqPlIWb9_mi7KnUNB0OyU=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[60] Philippe Bourbeau, „The Securitization of Migration in Canada and France“, 115-117.

[61] Jan Brewer, „Governor Brewer Letter To President Obama On Border Security“, 6. 4. 2012, http://azgovernor.gov/dms/upload/PR_040610_LtrToPOTUSBorderSecurity.pdf., poslední přístup 12. 5. 2012.

[62] Fox News, Interview s Jan Brewer, 29. 4. 2012, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=9FANs1dFgWE&feature=plcp&context=C4bf4371VDvjVQa1PpcFPCZwnOs6T0i8rR3L-XfJamzWFbANhAs2A=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[63] Jan Brewer, „Statement By Governor Jan Brewer On SB 1070“, 23. 4. 2012, http://azgovernor.gov/dms/upload/PR_042310_StatementByGovernorOnSB1070.pdf, poslední přístup 21. 4. 2012.

[64] Jan Brewer, Tiskové prohlášení, 15. 12. 2010, http://azgovernor.gov/dms/upload/PR_121510_FederalDistrictCourtGrantsStatesMtDChallenge.pdf, poslední přístup 21. 4. 2012,

[65] Jan Brewer, „Statement By Governor Jan Brewer On SB 1070“, 23. 4. 2012, http://azgovernor.gov/dms/upload/PR_042310_StatementByGovernorOnSB1070.pdf, poslední přístup
21. 4. 2012.

[66] Fox News Host, Interview s Jan Brewer, 20. 5. 2010, dostupné na Real Clear Politics, http://www.realclearpolitics.com/articles/2010/05/20/interview_with_az_governor_jan_brewer_105693.html, poslední přístup 21. 4. 2012.

[67] Co se týče imigrace byl McCain původně velmi liberální a dokonce navrhoval přijetí takové reformy, která by obsahovala nějakou formu amnestie. Ve zkoumaném období však už místo reformy klade důraz na bezvýhradnou ochranu hranice.

[68] Jon Kyl, John McCain, „10-Point Plan Would Spur US Government Into Action On Border Security“, 29. 6. 2010, http://mccain.senate.gov/public/index.cfm?FuseAction=PressOffice.OpEds&ContentRecord_id=8fea2c1f-94cf-fe6f-af59-043326d8d4e3&Region_id=&Issue_id=, poslední přístup 21. 4. 2010.

[69] Fox News, Rozhovor s Johnem McCainem a Jonem Kylem, 23. 6. 2010, dostupný na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=sfMh0_E3h_4&feature=plcp&context=C4a72e5eVDvjVQa1PpcFNZ1Y1ewPojQpWMvnclzXY_YXbTzfaa200=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[70] Fox News, rozhovor s Johnem McCainem, 30. 4. 2010, dostupný na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=W-cYgVMKESY&feature=plcp&context=C493830fVDvjVQa1PpcFOEa_XXWgTdqNyRXTmZCvDytQakefkSCLs=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[71] Fox News, rozhovor s Johnem McCainem, 15. 7. 2010, dostupný na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=nGHlQ2W7-.tk&feature=plcp&context=C44ab821VDvjVQa1PpcFOEa_XXWgTdqKrXiGNSQdab3Y5RRKlKbVg=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[72] Jon Kyl je stále arizonským senátorem, avšak v nebližších volbách se rozhodl nekandidovat a jeho volební období tedy skončí v lednu 2013.

[73] Fox News, rozhovor s Johnem McCainem, 1. 7. 2010, dostupný na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=2VcCf06_N74&feature=plcp&context=C473cc9dVDvjVQa1PpcFNZ1Y1ewPojQkBdCj9M7X3b-dqhhD452Cc=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[74] Rozmístění Národní gardy a alokace dalších zdrojů je ostatně základem tzv. desetibodového plánu, jenž oba senátoři předložili práce v roce 2010 a jehož účelem bylo získat operativní kontrolu nad hranicí.

[75] Fox News, Rozhovor s Johnem McCainem a Jonem Kylem, 23. 6. 2010, dostupný na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=sfMh0_E3h_4&feature=plcp&context=C4a72e5eVDvjVQa1PpcFNZ1Y1ewPojQpWMvnclzXY_YXbTzfaa200=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[76] Fox News, Rozhovor s Johnem McCainem a Jonem Kylem, 23. 6. 2010, dostupný na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=sfMh0_E3h_4&feature=plcp&context=C4a72e5eVDvjVQa1PpcFNZ1Y1ewPojQpWMvnclzXY_YXbTzfaa200=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[77] Pokud by ovšem Kyl kladl důraz na vládu práva jako klíčový prvek americké identity, mohl by být podobný výrok analyzován jako slabě sekuritizační, neboť porušování práv spojené s ilegální imigrací by v podstatě narušovalo tuto složku americké identity. Automaticky to však neznamená, že by bylo chápáno jako ohrožení existenční.

[78] Fox News, Interview s Ann Kirkpatrick, 25. 6. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=HqsfKpYbzBA, poslední přístup 21. 4. 2012.

[79] Tamtéž.

[80] Trent Franks, Tiskové prohlášení. 24. 6. 2010, http://www.franks.house.gov/press_releases?date[month]=6&date[year]=2010&tag=&commit=Filter, poslední přístup 21. 4. 2012.

[81] MSNBC, interview s Johnem B. Shadeggem, 14. 5. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=RUOww6wPR7A&feature=plcp&context=C4669e1eVDvjVQa1PpcFP3J6JLdFYm-x-_2_FXsyliMfDzr_YC1wQ=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[82] Fox News, interview s Johnem B. Shadeggem, 3. 6. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=iThvsm5Dv28&feature=plcp&context=C48432f8VDvjVQa1PpcFP3J6JLdFYm-3k4WUV_4bVTuFbYyXZnTcQ=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[83] Ed Pastor, tiskové prohlášení, 20. 4. 2010, http://www.pastor.house.gov/index.php?controller=articles&id=2&option=com_tagtrends, poslední přístup 21. 4. 2012.

[84] Tamtéž.

[85] Ed Pastor, tiskové prohlášení, 29. 4. 2010, http://www.pastor.house.gov/index.php?option=com_content&view=article&id=2395, , poslední přístup 21. 4. 2012.

[86] Tamtéž.

[87] MSNBC, interview s Raúlem Grijalvou, 21. 4. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=XIT7kxPHILQ&feature=plcp&context=C44daaccVDvjVQa1PpcFMoVWOBRSy5OZYdVIfQaFkY_KL9v_XMwqA=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[88] MSNBC, interview s Raúlem Grijalvou, 24. 5. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=BUE84g57qMA&feature=plcp&context=C457628dVDvjVQa1PpcFMoVWOBRSy5OTbJTZruUBI6wmzdTMxSY4M=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[89] MSNBC, interview s Raúlem Grijalvou, 21. 4. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=gR38GwDUUkc&feature=plcp&context=C4c39976VDvjVQa1PpcFMoVWOBRSy5Ofm7F0VVcLBhfr21bf_1CNA=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[90] MSNBC, rozhovor s Raúlem Grijalvou, 28. 4. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=oMsBzGl0Ews&feature=plcp&context=C48f2855VDvjVQa1PpcFMoVWOBRSy5Obj-LiDS1tJqE9yOkoP32lw=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[91] Jeff Flake se v roce 2012 hodlá ucházet o uvolněný senátorský post po Jonu Kylovi.

[92] Jeff Flake, tiskové prohlášení, 1. 7. 2010, http://flake.house.gov/News/DocumentSingle.aspx?DocumentID=193385, poslední přístup 21. 4. 2012.

[93] Gabrielle Giffords, svěděctví o bezpečnosti hranice rozpočtové komisi, 3. 3. 2010, dostupné na YouTube, http://www.youtube.com/watch?v=ywZ9LigOzo8&feature=plcp&context=C46a822eVDvjVQa1PpcFM67Q6Z7yaItwm-OUYqzNJUdLiR13HcAYU=, poslední přístup 21. 4. 2012.

[94] Tamtéž.

[95] KUAT, interview s Terry Goddardem, 20. 10. 2010, http://www.terrygoddard.org/2010/10/20/goddard-interviewed-on-kuat, poslední přístup 21. 4. 2012.

[96] Stephanie Innes, „Feds Have Fiddled Too Long As Border Security Failed,“ Arizona Daily Star, 4. 4. 2010.

[97] David Fitzsimmonst, „Crocodiles, Piranhas, Moats; April is Adopt-a-Gun Month“, Arizona Daily Star, 24. 4. 2012.

[98] Arizona Daily Star, „Racial Profiling, SB 1070 Will Go Hand in Hand“, 16. 4. 2010.

[99] Valerie Vinyard, „Numbre of Hungry in State Is Growing“, Arizona Daily Star, 4. 2. 2010.

[100] Sarah Garrech Gassen, „Immigration Law Will Prompt the World to ‘Profile’ Arizona as Racist, Backward“, Arizona Daily Star, 25. 4. 2010.

[101] Jamar Younger, „City Council Doing the Right Thing“, Arizona Daily Star, 6. 5. 2010.

[102] Ann Ryman, „Some Arizonans Waiting to Pick Sides Regarding State’s New Immigration Law“, The Arizona Republic, 30. 4. 2010, http://www.azcentral.com/news/election/azelections/articles/2010/04/30/20100430arizona-immigration-law-moderates.html, poslední přístup 5. 5. 2012.

Jim Nintzel, „Rasmussen: Seven in 10 Arizonans Support SB 1070,“ Tucson Weekly, 20. 5. 2010,

http://www.tucsonweekly.com/TheRange/archives/2010/05/20/rasmussen-seven-in-10-arizonans-support-sb-1070, poslední přístup 5. 5. 2012.

[103] Valerie Richardson, „Most Arizonans Back New Immigration Law“, The Washington Times, 6. 5. 2010,

http://www.washingtontimes.com/news/2010/may/06/most-arizonans-back-new-immigration-law/?page=all, poslední přístup 5. 5. 2012.

[104] Jefferey M. Jones, „More Americans Favor Than Oppose Arizona Immigration Law“, Gallup, 29. 4. 2010,

http://www.gallup.com/poll/127598/Americans-Favor-Oppose-Arizona-Immigration-Law.aspx, poslední přístup 5. 5. 2012.

[105] Tady je důležité podotknout, že žaloba nebyla podána kvůli domnělé rasové profilaci, ale zasahování státu Arizony do federální kompetence.

[106] Frank Newport, „Americans Oppose Federal Suit Against Ariz. Immigration Law“, Gallup, 9. 7. 2010,

http://www.gallup.com/poll/141209/Americans-Oppose-Federal-Suit-Against-Ariz-Immigration-Law.aspx, poslední přístup 5. 5. 2012.

[107] Quinnipiac University, průzkum provedený Quinnipiac University, 1. 6. 2010,

http://www.quinnipiac.edu/institutes-and-centers/polling-institute/national/release-detail?ReleaseID=1460, poslední přístup 5. 5. 2012.

[108] Quinnipiac University, průzkum provedený Quinnipiac University, 21. 7. 2010,

http://www.quinnipiac.edu/institutes-and-centers/polling-institute/national/release-detail?ReleaseID=1478, poslední přístup 5. 5. 2012.

[109]Stephanie Condon, „Poll: Most Still Support Arizona Immigration Law,“ CBS News, 25.5. 2010, http://www.cbsnews.com/8301-503544_162-20005957-503544.html, poslední přístup 5. 5. 2012.

[110]Rasmussen Reports, průzkum provedený Rasmussen Reports, 28. 4. 2010, http://www.rasmussenreports.com/public_content/politics/general_state_surveys/arizona/arizona_voters_favor_welcoming_immigration_policy_64_support_new_immigration_law, poslední přístup 5. 5. 2010.

[111] Další možností na výběr byl „poněkud vážný problém,“ „ne velmi vážný problém“ a „vůbec ne problém.“

[112] Quinnipiac University, průzkum provedený Quinnipiac University, 1. 6. 2010,

http://www.quinnipiac.edu/institutes-and-centers/polling-institute/national/release-detail?ReleaseID=1460, poslední přístup 5. 5. 2012.

[113] Rosemary C.Salomone, True American: Language, Identity and the Education of Immigrant Children (Cambridge, London: Harvard University Press, 2010), 69.

[114] David Miller, cit. podle Elizabeth Theiss-Morse, Who Counts as an American: the Boundaries of National Identity (Camridge: Cambridge University Press, 2009), 5.

[115] Samuel P. Huntington, „Kam kráčíš, Ameriko?“, 9-10.

[116] Tamtéž, 11-23.

[117] Arthur Meier Schlesinger, The Disuniting of America (New York: Norton, 1992), 13, 118.

Dalšími zastánci domněnky, že americký národ je jedinečný právě vytvořením zcela nové identity obohacené o specifika jednotlivých kultur (etnik) byl Emerson se svým konceptem tavicího tyglíku (smelting pot), prezident Wilson nebo Franklin Delano Roosevelt.

[118] Gunnal Myrdal, cit. podle Arthur Meier Schlesinger, „The Disuniting of America, 27.

[119] Glazer Nathan, in Arguing Immigration: the Debate over the Changing Face of America?, ed. Mills Nicolaus (New York: Touchstone, 1994), 42.

[120] Hungtinton, „Kam kráčíš, Ameriko?“, 30.

[121] Peter J. Spiro, Beyond Citizenship: American Identity after Globalization (Oxford: Oxford University Press, 2000), 52.

[122] Peter Brimelow, Alien Nation: Common Sense about America’s Immigration Disaster (New York, HarperPerennial, 1996), 121.

[123] Tamtéž, 205.

[124] Tamtéž, 10.

[125] Tamtéž, 123-125.

[126] Francis Fukuyama in Arguing Immigration: the Debate over the Changing Face of America?, ed. Nicolaus Mills (New York: Touchstone, 1994), 161.

[127] Jack Citrin et al, „Testing Huntington: Is Hispanic Immigration a Threat to American Identity?“ Perspectives on Politics (Březen 2007), 44.