Autorka: Eva Orossová (IMS FSV UK)

Ferguson, Niall. Vzestup peněz: Finanční dějiny světa, Niall Ferguson, Praha: Argo 2011. 322 str.

„Je [] prokázaným faktem, že podstatná část veřejnosti v anglofonním světě neví o financích nic,“ píše britský historik a profesor na Harvardově univerzitě Niall Ferguson v úvodu své knihy Vzestup peněz. Toto tvrzení vzápětí dokládá výsledky průzkumů, podle kterých třetina amerických majitelů kreditních karet netuší, jakou mají jejich karty úrokovou sazbu, a další třetina uvádí, že jejich úroková sazba je nižší než 10 %, přestože si ve skutečnosti většina kreditních společností účtuje přes 10 %. Dvě třetiny Američanů vůbec nechápou, jak funguje složený úrok. Na druhé straně Atlantiku nemá pětina Britů nejmenší představu, jak by se určitá míra inflace projevila na kupní síle jejich úspor, desetina Britů si nedokáže správně spočítat ani slevu v obchodě atd.

vzestup penezFerguson předpokládá, že by výsledky průzkumů finanční gramotnosti obyvatel jiných zemí západního světa nebyly o nic lepší než v anglofonních státech. Zároveň přichází s tezí, že peníze jsou základem lidského vývoje a ženou ho kupředu, jinými slovy zajišťují vzestup lidstva. Neznalost základních mechanismů finančního systému je proto ve světě, kde peníze představují motor společnosti a ovlivňují život každého člověka už od jeho narození, nepraktická a nebezpečná. Ten, kdo se nezorientuje, totiž nejen nemůže plně využít všech možností, které mu svět nabízí, ale může i velmi snadno a rychle přijít o veškerý svůj majetek. Jedním z cílů knihy Vzestup peněz je proto čtenáře poučit o roli financí ve vývoji lidstva a ukázat mu rozličné způsoby využití peněz pro pokrok jedince i celé společnosti.

Vzestup peněz je průvodcem dějinami vývoje peněz, a to od dob, kdy se platilo drahými kovy, přes zavádění mincí a bankovek, až k běžnému užívání virtuálních peněz, kdy předmětem důvěry už není jen hodnota dané částky, ale i samotná její existence. Během svého vyprávění se Ferguson zmiňuje o několika hospodářských a finančních krizích, včetně té mezi světovými válkami. Vrcholem knihy je ale finanční krize z přelomu let 2007/2008, která zasáhla celý svět a jejíž následky koneckonců pociťujeme dodnes. Této krizi přikládá Ferguson mimořádný význam, jelikož právě tato krize je výsledkem vývoje peněžního systému z velké části postaveného na hazardu a touze jednotlivců po stále vyšších výnosech.

Ferguson popisuje současnou finanční krizi jako setkání dvou finančních extrémů – nevyrovnané situace na trhu s dluhopisy s hotovými penězi z Číny. Prvním projevem začínající krize byl pád snu o bydlení pro každého, který byl krytý hedgeovými fondy umožňujícími půjčovat peníze i těm lidem, kteří ve skutečnosti nedisponovali žádným příjmem a nevlastnili žádný majetek. Vznik tohoto nebezpečného paradoxu způsobil neusměrněný a nedostatečně kontrolovaný vývoj na trhu s dluhopisy, který dlouhá léta rozdával neexistující peníze, jejichž objem nakonec dosáhl nepředstavitelně obrovských rozměrů. Takto hluboce nevyrovnaný trh pak nedokázal čelit mohutnému přílivu hotových peněz z Číny, která má na rozdíl od západních dobrodruhů z neexistujících peněz panickou hrůzu.

Ferguson si proto z širokých dějin finančnictví vybírá právě ty momenty a osobnosti, které představují důležité milníky na cestě k virtuálním penězům a téměř neomezené nabídce půjček, jež se staly zárodkem kolapsu světového finančního systému. Na Západě vydláždila cestu k širokému přijetí neexistujících a ničím nekrytých peněz řada více či méně známých osobností jako např. Medicejští, Rothschildové, John Law nebo José Piñera. Tito lidé obohatili finanční trh o důležité inovace a ve své době byli spojováni s výrazy jako kredit, banka, burza, milionář, opce, swap nebo hedging, které jsou dnes běžně užívanými pojmy. Síla peněz, kterými tito lidé disponovali, rozhodla o výsledku mnoha významných dějinných událostí a někdy na nich také přímo závisela. Většina osobností, jejichž životy se Ferguson v knize zabývá, totiž získala své bohatství především díky šikovnému využití závislosti státu a jeho občanů na financích. Nezanedbatelná však byla i ochota těchto lidí vystavit se pádu nebo dlouhotrvajícímu riziku ztráty a jejich záliba v hazardních hrách nebo využívání finančních triků. Ferguson upozorňuje na to, že takové osobnosti žijí i v dnešním světě a jen málo z nich si vzalo ponaučení z dřívějších chyb a dopouští se proto dalších. Vývoj finančnictví a peněz je tedy nepředvídatelný, plný nejistot, zvratů a opakovaného nafukování a splaskávání bublin finančních krizí, jejichž dopady se však v důsledku vzestupného vývoje peněz neustále prohlubují. K největším extrémům pak dochází v momentu, kdy finanční mentalita Západu naráží na odlišnou mentalitu východní (zejména čínskou), založenou na jiném pojetí peněz, odlišeném zacházení s financemi a odmítání ničím nekryté měny. V důsledku globalizace a propojování trhů jsou tyto extrémy četnější a představují další důležitý milník v dějinách vzestupu peněz, milník charakteristický pro 21. století, jehož vyústění nedokážeme předpovědět.

Kniha Vzestup peněz je knihou o vzestupu financí, lidí, států, bank, dluhopisů, sociálního zákonodárství a důvěry v peníze, které jsou lidským nástrojem a jsou proto stejně využitelné jako zneužitelné. Zabývá se významnými milníky v historii vzestupu financí. Vypráví o úspěchu i pádu, předvídatelných následcích i nečekaných zvratech. Vysvětluje a zároveň klade otázky. V závěru může vyznívat pesimisticky, jak ale sám autor zdůrazňuje, i ve světě plném nejistých hodnot, který prochází krkolomnými dějinami, míří finance, a s nimi i člověk, „bezpochyby stále nahoru“.